Politici si v Evropě lámou hlavu, jak poslat do práce mladé absolventy škol, kteří jen stěží shánějí zaměstnání. Přišli proto s nápadem zavést povinnost členských států obstarat práci mladým, kteří se o ni marně uchází déle než čtyři měsíce. Socialisté návrh vítají, konzervativci křičí. Připomíná jim prý "staré časy".
Počet mladých lidí, kteří zoufale shánějí práci, je v celé Evropě značný. Z půl milionu nezaměstnaných v Česku tvoří mladí lidé skoro pětinu. Pro čerstvého absolventa školy (tedy bez praxe) je dvakrát obtížné získat pracovní místo. V zemích jižní Evropy se se sháněním zaměstnání potýká dokonce více než polovina lidí do 25 let.
Evropská komise proto přišla s návrhem, jak tuto situaci řešit: chce donutit členské státy, aby mladým do 25 let zajistily kvalitní nabídku zaměstnání či případně další vzdělávání a odbornou kvalifikaci, a to do čtyř měsíců poté, co opustili školu nebo se stali nezaměstnanými.
Velký zastánce unijního návrhu, bývalý eurokomisař pro zaměstnanost a sociální věci Vladimír Špidla (ČSSD) poukazuje na politiku zaměstnanosti Rakouska, kde je podobný model zaveden. "S úspěchem to už 30 let funguje a je to důvod, proč je v Rakousku tak nízká nezaměstnanost, a u mladých zvláště," řekl pro on-line deník TÝDEN.CZ.
ODS: Vracíme se do socialismu
S návrhem naopak kategoricky nesouhlasí zástupci ODS v europarlamentu. Naráží mimo jiné na financování smělého nápadu Evropské komise. "Je také otázka, kdo to bude platit, jak to bude platit stát a jak to budou platit firmy," uvedl pro on-line deník TÝDEN.CZ europoslanec Ivo Strejček (ODS). "Zaměstnavatelé potom zcela jistě budou žádat od státu kompenzaci nákladů spojených se zřízením pracovního místa, které nepotřebují," domnívá se i jeden z jeho stranických kolegů Milan Cabrnoch.
Konzervativní europoslanec Ivo Strejček naráží na skutečnost, že nařízeným zaměstnáváním absolventů musí zákonitě někdo o práci přijít, aby uvolnil své pracovní místo. "Jestliže takový mladý takovou práci dostane, tak o ni někdo jiný někde přijde. Možná o ni přijdou starší lidé," podotýká. "Myslet si, že nařízením se dá vytvořit pracovní místo, je utopie. Nařízeným právem na práci se pouze utratí další peníze z rozpočtu a ještě více oslabí odpovědnost mladých lidí za vlastní budoucnost," argumentuje také jeho stranický kolega v europarlamentu Ivo Strejček. Špidla ale trvá na svém. "Tato hypotéza se v Rakousku nepotvrdila," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ.
Evropští konzervativci návrh kategoricky odmítají také proto, že jim připomíná praktiky minulého režimu. "Zajištění práva na práci je dost zvláštní právo," naráží také europoslanec Hynek Fajmon (ODS) na naši na socialistickou minulost. "Myslím si, že je to nesmysl a že Česká republika by něco takového podpořit neměla," dodal pro on-line deník TÝDEN.CZ.
Mladým musíme pomoci, hájí návrh ČSSD
Čeští sociální demokraté jsou však naopak stejně jako ti evropští, kteří návrh vypracovali, přesvědčeni, že stát musí v zapojování do pracovního procesu mladým lidem pomoci. "Mladý člověk, absolvent, nemá šanci získat zkušenost s běžným pracovním procesem, nezíská příslušné návyky a dovednosti v pracovním kolektivu," vysvětlila nutnost podpory mladých pro on-line deník TÝDEN.CZ europoslankyně Zuzana Brzobohatá (ČSSD). "Nezaměstnanost mladých je hrozivým problémem Evropy, kterému nemůžeme nečinně přihlížet," prohlásila její stranická kolegyně v Evropském parlamentu Olga Sehnalová.
Akutní nutnost vytvořit takové zázemí, aby si mladí lidé již od začátku pěstovali správné pracovní návyky, připouští i ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová. "Je potřeba podpořit myšlenku, aby si mladí lidé různými formami osvojili a udrželi pracovní návyky co nejdříve po ukončení školy a podpořil se tak jejich včasný přechod do zaměstnání, respektive návrat na trh práce u těch mladých, kteří z něj vypadli z různých důvodů," uvedla pro on-line deník TÝDEN.CZ.
Řešení lepší zaměstnanosti mladých lidí však už podle ministerstva práce a sociálních věcí v praxi funguje. Úřady práce prý upřednostňují postup podle individuálních potřeb mladých uchazečů. "Poskytují poradenství při hledání zaměstnání, informace o využití nástrojů a opatření politiky zaměstnanosti, tzn. například možnost dalšího vzdělávání, rekvalifikace nebo stáže," uvedla pro on-line deník mluvčí ministerstva Štěpánka Filipová.
Změna musí podle Iva Strejčka nastat zejména v systému školství. "Je to o reformě vzdělávání a vzdělávací systém má korespondovat s trhem práce," míní europoslanec.
