Celá politická scéna dnes bude s napětím sledovat dění v jednacím sále číslo 3 u Obvodního soudu pro Prahu 5. Soudce Jan Šott začne v 10 hodin dopoledne oznamovat rozsudek v největší politicko-kriminální kauze české polistopadové historie.
Anketa:
Přesvědčují vás u soudu prezentované důkazy o vině Víta Bárty v případu korupce poslanců Věcí veřejných?
- Ano, jednoznačně. 33%

- Rozhodně ne. 33%

- Nevím, jasně určitě ne. 33%

Na lavici obžalovaných je faktický vůdce Věcí veřejných, bývalý ministr dopravy a nyní šéf poslanců VV Vít Bárta. Obviněn je z nabízení úplatku. A z jeho přijímání je obviněn Jaroslav Škárka, někdejší předseda VV a nyní nezařazený poslanec. Poškozenou je ve sporu bývalá předsedkyně poslaneckého klubu VV, nyní rovněž nezařazená Kristýna Kočí. Jedno je jasné - Bárta ve VV rozdával obálky se statisíci.
Liší se jen interpretace. Škárka a Kočí tvrdí, že je Bárta uplácel. Véčkařský superguru se snaží soud přesvědčit, že jde o půjčky. Státní zástupkyně Hana Vrbová má jasno - Bárta uplácel.
On-line deník TÝDEN.CZ se pokusil shrnout nejdůležitější důkazy, které bude muset Šott vzít v úvahu.
CO MLUVÍ PROTI BÁRTOVI
Za úplatek je možné považovat i příliš výhodnou půjčku. A úvahu v tomto směru už dal najevo i soudce Jan Šott, když hned 5. března při prvním dnu přelíčení Bártovi řekl: "Problém je z mého pohledu v tom, že když poslancům nabízíte, jak jim budete finančně k dispozici, tak ovlivňujete jejich rozhodování."
Kočí soud nechala nahlédnout do svých finančních poměrů a přesvědčila státní zástupkyni Hanu Vrbovou, že v době předávání obálky neměla s penězi problém, a tudíž půjčku nemohla potřebovat.
Pro údajné půjčky neexistuje žádný doklad. A velmi těžké je i uvěřit Bártově výmluvě, že si v prostředí tvrdého byznysu navykl rozdávat bezúročné statisícové půjčky bez data splatnosti na dobré slovo každému, kdo šel kolem.

Sám Bárta se u soudu dopustil některých lží. Tvrdil například, že tzv. WC porady, na kterých se scházelo neoficiální vedení VV a na nichž se například řešilo šedé financování strany, nebyly pravidelné a záznam pořízený Kočí dokumentuje jen ojedinělou schůzku v tomto formátu. Bárta přitom na nahrávce plánuje další schůzky nebo to, kdo by měl do "WC týmu" patřit. Tvrdil také, že nikdy nechtěl zrušit plzeňské VV - ovšem tento jeho záměr už loni Plzeňskému deníku potvrdil jeho svědek Pavel Rödl.
Někteří svědci mluvící ve prospěch Bárty byli velmi nevěrohodní, popřípadě rovnou směšní. Jako třeba poslanec Martin Vacek, který se pokoušel vysvětlit, že si od Bárty potřeboval půjčit - přestože měl na účtu asi milion korun a každý měsíc mu tam chodil zhruba stotisícový plat.
CO MLUVÍ PRO BÁRTU
Proti Bártovi neexistuje přímý důkaz. Všichni účastníci se sice shodují v podrobnostech ohledně předaných obálek, ale pro verzi "úplatek" nebo "půjčka" neexistuje žádný jasný doklad. A v případě pochybností bude soudce Šott muset Bártu osvobodit.
Klíčoví svědci proti Bártovi, Jaroslav Škárka a Kristýna Kočí, se u soudu sami několikrát znevěrohodnili. Kočí například některé nahrávky označuje za klíčové zdokumentování poměrů ve straně, jiné zase za zfalšované nebo nevěrohodné, popřípadě že na nich záměrně mystifikovala. Bártův obhájce Oldřich Chudoba tvrdí, že smlouva o advokátní úschově je koncipována tak, jako by si Kočí peníze od Bárty chtěla ponechat. Prý byly určené na mediální prezentaci, s níž měla Kočí pomáhat její asistentka Alena Maršálková.
Ještě křiklavěji je nedůvěryhodný Škárka. Soudu dodal nahrávku, o které tvrdil, že ji pořídil loni 29. března večer. Ovšem na nahrávce je denní světlo, a podle expertizy Kriminalistického ústavu byl záznam pořízen 31. ledna. Do novin s tímto datem ostatně Škárka na nahrávce sám nahlíží.
Kočí i Škárka navíc velmi zmatkovali při podávání trestních oznámení. Oba mluvili o tom, že se báli jít na policii, která podle nich byla v té době skrze Radka Johna ovládaná právě Bártou.
A hovoří proti nim i nahrávky, z nichž jednu pořídil člen VV Lukáš Vích a druhou Bártův elitní detektiv Pavel Pertlíček. Podle obhajoby dokládají, že Kočí a Škárkovi šlo o vnitrostranický puč a překreslení politické mapy.










