Podle advokátů exhejtmana a stíhaného poslance Davida Ratha (dříve ČSSD) jde o zásadní průlom v jeho možné obhajobě před soudem. Některé důkazy včetně odposlechů by mohly být smeteny ze stolu. Ústavní soud totiž ve středu sice zamítl žádost proti vazbě, kterou politikovi nařídil ústecký krajský soud, ve svém rozhodnutí nicméně uvedl, že dozorující ústečtí státní žalobci měli už před Rathovým zatčením postoupit případ kolegům do středních Čech. O pochybnostech o "místní příslušnosti" před časem jako první informoval časopis TÝDEN.
"Názor Ústavního soudu k místní nepříslušnosti státního zastupitelství ještě před zahájením trestního stíhání klienta považuji za průlomový," sdělil on-line deníku TÝDEN.CZ Rathův advokát Roman Jelínek. Na "místní nepříslušnost" ústeckých státních zástupců v čele s Lenkou Bradáčovou totiž upozorňují nejenom Rathovi advokáti. Kritikou nešetřil ani Tomáš Sokol, právník bývalé šéfky středočeských nemocnic Kateřiny Pancové a jejího poradce a milence v jedné osobě Petra Kotta, od počátku stíhání.
Z jakého důvodu mohou být Rathovi právníci, lidově řečeno, tak odvázaní? Laicky napsáno: tuzemské zákony stanoví, že každý má právo na svého soudce a v podstatě i státního zástupce, jenž se stanovuje povahou činu a především místní příslušností. A to se podle Ústavního soud v podstatě u Ratha a spol. nestalo.
Reálně to sice nyní neznamená, že by exhejtman mohl do hodiny opustit nemilovanou celu ve vazební věznici v Litoměřicích. Dokonce ani to, že by nyní jeho právníci mohli bombardovat soudy s tím, že důkazy jsou nezákonné. Nemají si v podstatě zatím komu stěžovat.
Až se však kauza dostane přímo k soudu, mohl by mít současný verdikt poměrně velkou váhu a obhajobě poskytovat komfortnější prostor.
Soud, který bude případ bývalého středočeského hejtmana a jeho kumpánů rozhodovat, může klidně konstatoval, že část prostorových odposlechů nasazených policií, ale i některé další důkazy byly pořízeny v rozporu s českým právem. A coby nezákonné by je mohl smést ze stolu. To by v kauze mohlo znamenat rozdíl mezi svobodou a dlouholetým vězením. I když reputaci by si po zveřejnění některých pasáží nahrávek v médiích David Rath obnovoval opravdu jen stěží a na politickou kariéru by musel zapomenout tak jako tak.
Ústavní soud však nyní v podstatě vypustil džina z lahve. Co přesně soudci ve svém zdůvodnění zamítnutí Rathovy stížnosti na vazbu napsali? "Ústavní soud přisvědčuje stanovisku stěžovatele, dle něhož v dostatečném předstihu před zadržením policií v obci Rudná mělo krajské státní zastupitelství v Ústí nad Labem povinnost postoupit věc místně příslušnému dozorujícímu státnímu zástupci, respektive vyloučit vlastní příslušnost k výkonu dozoru," stojí v jednom z odstavců v osmnáctistránkovém dokumentu, který má on-line deník TÝDEN.CZ k dispozici.
Dokument obsahuje ještě jednu důležitou pasáž. Podle ní si měli advokáti na místní příslušnost včas stěžovat. "Stěžovateli v této souvislosti nutno vytknout nevyužití procesního prostředku na ochranu práva, dle nějž lze považovat podnět k výkonu dohledu vedoucímu státnímu zástupci, následně pak nejbližšímu státnímu zastupitelství dle zákona o státním zastupitelství způsobilé pro výkon dozorového státního zástupce," stojí zapsáno ve verdiktu poněkud komplikovaným právnickým žargonem.
Reálně soudci Rathovým advokátům vyčítají, že nedělají něco, na co si ve skutečnosti od počátku stíhání stěžují. Proti místní příslušnosti ústeckých žalobců si totiž advokáti na tamějším krajském státním zastupitelství stěžovali už 21. května, tedy přesně týden po jeho zatčení. A podle Jelínka dodnes nedostali odpověď.
Hra o jedno jediné slovo
Rozdíl mezi delegováním a přidělením dozorování případu Davida Ratha může být zcela zásadní. Pokud by totiž Nejvyšší státní zastupitelství v Brně, kam přišel bývalý policista náměstkovi Igoru Střížovi případ ohlásit, do Ústí kauzu delegovalo, jinak řečeno určilo, že právo případ dozorovat má pouze toto zastupitelství a žádné jiné, věc by byla snadná. Podle Jelínka ovšem případ do Ústí takzvaně přidělilo, což v praxi znamená, že žalobce se neustále v průběhu vyšetřování musí zabývat místní příslušností, kterou musí dodržovat a případně předat kolegům do jiného kraje. |