Duka: Na zázraky věříme, ale smetení restitucí jsme čekali

Středeční odmítnutí zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi Senátem kardinála Dominika Duku nepřekvapilo. Mrzí ho, že se nenastal v této otázce širší konsensus. Další osud církevních restitucí nyní záleží na tom, jestli vládní koalice dokáže ve sněmovně senátní veto přehlasovat.

"Musím jenom zopakovat, co říkají mnozí, kteří jsou v parlamentu, kteří jsou přesvědčeni, že zákon obhájí," řekl Duka k dalšímu jednání. Církev je podle něj připravena všechny otázky odpovědět. "Ale můžeme odpovědět jen tehdy, když skutečně dojde k dialogu. A my můžeme říci, že v naší zemi už delší dobu existují jenom rozhádané skupiny," dodal kardinál na celostátním setkání katolické mládeže ve Žďáru nad Sázavou.

Senát podle očekávání odmítl vládní podobu zákona hlasy levice. Proti předloze se postavilo 43 senátorů ze 77. V dolní komoře bude potřeba pro přehlasování senátního veta 101 hlasů. Premiér Petr Nečas (ODS) už řekl, že věří, že se to podaří.

Ke středečnímu senátnímu hlasování Duka řekl, že křesťané sice věří v zázraky, ale ty se nedějí tak často. "Nebudu komentovat některé opravdu nepravdivé, nevychované a hrubé výroky. Chtěl bych říci, společnost má možnost posuzovat, oč se vlastně jedná," uvedl. Podle něj se pozapomnělo na to, že celý mysl jednání o majetkovém vyrovnání je daný tím, že od 90. roku stát a společnost chtějí, aby se církve samofinancovaly.

Duka také připomněl dlouhé přípravy návrhu zákona a podrobné posuzování jeho znění. Uvedl, že projednávání parlamentní komisí za vlády premiéra Topolánka se zúčastnili i současní představitelé ČSSD. "Každý občan si může přečíst na webových stránkách, že v těchto komisích byli, že s těmito parametry také i souhlasili," řekl Duka. Zároveň uvedl, že církev bude pokračovat ve své službě bez ohledu na řešení těchto otázek.

Zákon počítá s tím, že církve by měly dostat asi polovinu svého historického majetku v hodnotě zhruba 75 miliard korun, který je v držení státu. Musely by prokázat, že na majetek mají nárok a že jim byl zabrán mezi 25. únorem 1948 a 1. lednem 1990. Za nemovitosti, které náleží obcím, krajům nebo soukromníkům, mají církve získat náhradu 59 miliard korun během 30 let, tedy dvě miliardy ročně. K této částce by se ovšem připočítávala inflace. Stát by naopak církvím přestal hradit platy duchovních ve výši zhruba půldruhé miliardy korun ročně.