Malá pružnost v reakci na výskyt kůrovce je podle experta z Mendelovy univerzity v Brně příčinou, proč se nedaří eliminovat kůrovcovou kalamitu. Státní podnik Lesy ČR by podle vedoucího Ústavu zakládání a pěstění lesů Radka Pokorného musel mít k účinnému boji s kůrovcem výjimku ze zákona o veřejných zakázkách. O situaci jednala vládní meziresortní skupina.
Zatímco dřív měl státní podnik zaměstnance, kteří při napadení stromů kůrovcem okamžitě zasahovali a v případě vylétnutí kůrovce káceli i na první pohled zdravé, avšak již napadené stromy v okolí, nyní to funguje jinak. "Lesy zjistí, že je někde problém, tak začnou soutěžit firmu a než se ji povede vysoutěžit, kůrovec vyletí a problém se přesune jinam. Takže se likvidují až následky. Aby se s kůrovcem dalo bojovat účinně, musely by mít Lesy ČR výjimku z veřejných zakázek," řekl Pokorný.
Firmy v soutěži navíc musejí předem složit deset procent ceny zakázky, což při velkých objemech těžby zvládnou jen ty největší. Pokorný však také upozornil, že k současné situaci dlouhodobě přispívá změna klimatu a z něj vyplývající sucho v letech 2015 a 2017, které k šíření brouka výrazně přispělo.
Kůrovcová kalamita aktuálně zasáhla velké rozlohy lesů především na východě republiky. Premiér Andrej Babiš dnes obvinil předchozí vedení ministerstva zemědělství, že v minulosti nejednalo. Minulý týden odvolal ministr zemědělství v demisi Jiří Milek (za ANO) generálního ředitele Lesů ČR Daniela Szóráda, protože šéf státního podniku podle ministra postupoval nekoncepčně a zanedbal situaci kolem přemnoženého kůrovce.
České lesy jsou v posledních letech obecně ve špatné kondici právě kvůli měnícímu se klimatu. Kalamita velkého rozsahu, která se nejvíc projevuje na východě republiky, čeká podle lesnického odborníka Aleše Erbera i smrkové monokultury na Vysočině. Původce dnešních problémů vidí v tom, že se v 70. letech minulého století nevyužívaly poznatky o lesním hospodářství. Také on loni pro ČTK kritizoval systém zakázek státních lesů, který de facto likviduje menší zpracovatele dřeva, protože ti nevědí, kdy a zda vůbec budou mít práci. Při likvidaci kalamit pak chybějí zpracovatelské kapacity.
Kůrovcová kalamita je podle dat Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM) i v sousedních zemích. Podle nich loni v ČR připadlo na jeden hektar smrkového lesa 2,88 metru krychlového kůrovcové těžby. Na Slovensku to bylo šest metrů krychlových, v Polsku 2,5 metru krychlového, v Bavorsku 3,27 metru krychlového a v Rakousku 2,06 metru krychlového.
Slovensko je podle Jana Lišky z VÚLHM kalamitou zasaženo nejvíc ze středoevropských států a mnohde se tam situace vymkla kontrole. "V jižním Německu v současnosti čelí historické kůrovcové kalamitě. Také v Rakousku představují současné objemy kůrovcového dříví historicky nejvyšší známé hodnoty," uvedl Liška na semináři ke kůrovcové kalamitě v polovině dubna v Průhonicích.
