Politická extremistická scéna se v letošním druhém čtvrtletí zklidnila. Politické subjekty nedokázaly po odeznění migrační krize najít nová mobilizační témata a dále je rozdělovaly vnitřní rozpory. Informuje o tom aktuální zpráva o extremismu, kterou zveřejnilo ministerstvo vnitra.
Jedinou významnější událostí, která ovlivnila extremistickou scénu, bylo britské referendum o setrvání v EU. Pravicové, protiislámské a protiimigrační projekty podle vnitra brexit ocenily jako vítězství nacionalismu nad evropským multikulturalismem. "Přitom ovšem zamlčovaly či bagatelizovaly, že někteří britští nacionalisticky ladění zastánci vystoupení z EU ostře vystupovali i proti migrantům z východní Evropy," uvádí zpráva vnitra.
Pravicovou scénu podle vnitra dál ovlivňovalo soupeření mezi Dělnickou stranou sociální spravedlnosti (DSSS) a Národní demokracií, což obě strany oslabilo. Nízká účast byla na tradičních prvomájových demonstracích. Akce DSSS v Ústí nad Labem přilákala sto lidí, protest Národní demokracie v Praze tři sta lidí.
Neshody se promítly i do štěpení tuzemské protiislámské scény, když Blok proti islámu vypověděl koaliční smlouvu straně Úsvit - Národní koalice. Později se Blok proti islámu rozpadl a vznikly z něj dvě frakce. "Tyto subjekty se naprosto vyčerpaly vzájemnými spory a zakládáním nových uskupení. Společně s odezněním migrační krize to mělo za následek, že jejich vliv byl velmi malý," hodnotí situaci zpráva vnitra.
Levicoví extremisté se podle vnitra soustředili na dění kolem centra Klinika a na podporu Martina Ignačáka, který je vazebně stíhaný za přípravu teroristického útoku na vlak. Jednou z forem jejich protestu bylo podle ministerstva anonymní oznamování umístění výbušných zařízení do různých institucí, která nebyla pravdivá.
