Jakým prezidentem bude Zeman? ptá se The Economist

Přímočarý Miloš Zeman se ještě nestal prezidentem, ale již o sobě dal vědět, napsal na svém blogu britský týdeník The Economist. Pod titulkem Jakým prezidentem bude Miloš Zeman? se zamýšlí i nad tím, zda bude stejnou oporou levici, jako byl dosluhující prezident Václav Klaus pravicové vládě.

Týdeník připomíná, že ještě před inaugurací Zeman přislíbil vztyčit nad Hradem vlajku EU a porušil protokol oficiálním portrétem. Nejvíce ale prý ohromila jeho výzva k novým volbám a k ukončení nynější vládní koalice, stejně jako odmítnutí sejít se s šéfkou strany LIDEM.

Podle The Economist je v pohybu i veřejné mínění. Poslední průzkum ukázal, že zdaleka nejoblíbenějším politikem v zemi je sociálnědemokratický prezidentský kandidát Jiří Dienstbier před druhým v prezidentských volbách, Karlem Schwarzenbergem. Ministrovi financí Miroslavu Kalouskovi důvěřuje jen devět procent dotázaných (87 procent uvedlo, že mu nevěří) a premiéru Petru Nečasovi dvanáct procent.

I když český prezident má jen malou oficiální moc zasahovat do parlamentní politiky, pravice v posledních letech využívala výhody toho, že Václav Klaus byl hlavou státu a pomohl Petru Nečasovi udržet svárlivou koalici pohromadě. Vláda je kvůli kombinaci utahování opasků, skandálů a nedostatku charismatu hluboce nepopulární a bez pojistky vlivného Václava Klause její budoucnost vypadá bezútěšně, poznamenal The Economist.

Ale česká levice byla v posledních letech sotva příkladem kompetence. Využít veřejného mínění není její silnou stránkou, píše britský týdeník s tím, že sociální demokraté jsou léta nejsilnější stranou v Poslanecké sněmovně, ovládají Senát a jejich popularita je ve srovnání s ODS dvojnásobná. The Economist zároveň připomíná, že v Česku posilují komunisté a své strany si založili Zeman i expremiér Jiří Paroubek.

Ve srovnání se Zemanovým andělským oficiálním portrétem byla česká levice sotva svatá, pokud jde o propojení státních záležitostí se soukromým ziskem. Zatímco ODS je pronásledována skandály, sociální demokraté se jim přinejmenším vyrovnají, tvrdí týdeník. Na celostátní úrovni nejsou u moci od roku 2006, takže zdánlivě méně odhalení o velkých penězích a nezákonných aktivitách souvisí s nedostatkem příležitosti a důkladného zkoumání stejně jako s čímkoli jiným.

I když se politická nálada mění, teprve se ukáže, zda Miloš Zeman a hradní zdi mohou politickým skupinám poskytnout takovou neformální, ale vlivnou oporu, jakou dal Václav Klaus pravici, uzavřel The Economist.