Prezident
Klaus by chtěl, aby Drobil neodcházel. Johnovi nerozumí

Bylo by lepší, kdyby Drobil nemusel odejít. To si myslí prezident Václav Klaus. Podle něj odváděl ministr životního prostředí velmi dobrou práci, takže by byl raději, kdyby nemusel podepsat Drobilovu rezignaci. Klaus rovněž naznačil, že by mohla být údajná korupce na Státním fondu životního prostředí účelově zveřejněnou a rozvířenou kauzou, která měla Drobila odstranit.

"Napadla mě taková slovní hříčka: Nadrobil si to ministr Drobil sám, nebo mu bylo nadrobeno? Podle mě spíš to druhé," uvedl dnes prezident v pořadu Partie na televizi Prima. Naznačil tím, že by mohla být údajná korupční kauza jen prostředkem k vynucení Drobilova odchodu z funkce. "I když bych nemluvil o nějakém složitém spiknutí, u nás je to spíš něco banálnějšího," podotkl s pousmáním.

Místopředseda ODS Pavel Drobil ohlásil tento týden svou rezignaci na funkci ministra, když Mladá fronta Dnes zveřejnila přepisy nahrávek rozhovorů Drobila a jeho podřízených, které pořídil ministrem odvolaný šéf Státního fondu životního prostředí Libor Michálek. Podle MF Dnes dokazují záznamy snahu Drobilova poradce Martina Knetiga získat ve prospěch ODS i ministra stamilionové částky mimo jiné i z údajně nadhodnocené zakázky na modernizaci pražské čistírny odpadních vod.

Klaus poznamenal, že je zvláštní, jak postupoval ministr vnitra Radek John, když se mu Michálek svěřil se svými podezřeními. "Ministr vnitra neposlal toho člověka na policii, ale za svým kamarádem novinářem," řekl prezident.

Zároveň prezident podotkl, že by byl radši, pokud by Drobilovu rezignaci nemusel přijmout. "Rezignace je dokonána, když ji prezident přijme, ale já jsem ještě žádný papír nedostal. Byl bych rád, kdyby se to pootočilo tak, aby nemusel odejít," potvrdil. "Jak se chopil ministerstva, bylo mimořádné. Resort životního prostředí tohle potřeboval," dodal.

Klaus o škrtech

Škrty ve státním rozpočtu na příští rok budou mít na českou ekonomiku dopad v řádu desetin procenta. V pořadu Partie televize Prima to řekl prezident, ekonom a bývalý ministr financí Václav Klaus. Škrty v českém rozpočtu jsou podle něj "možná nejmenší v celé Evropě" a v budoucnu budou muset být změny rozsáhlejší. Upozornil také, že na ekonomický růst bude mít mnohem větší vliv poptávka po českých výrobcích v zahraničí než omezování státních výdajů.

Vláda v uplynulém týdnu ve sněmovně prosadila rozpočet pro příští rok, který počítá se schodkem 135 miliard korun po letos očekávaném deficitu 155,6 miliardy korun. Kvůli snížení rozpočtového schodku parlament už dříve schválil úspory mimo jiné v sociální oblasti a státní podpoře stavebního spoření. Negativní příspěvek rozpočtu k tempu růstu české ekonomiky v příštím roce odhadují do jednoho procenta i analytici.

"Ve většině zemí západní Evropy, ale i střední a východní Evropy, byly ty škrty daleko rozsáhlejší než u nás," uvedl prezident. "Ekonom ve mně, bývalý ministr financí ve mně vzdychá a říká, že těch škrtů jsme moc neudělali," dodal. Vláda se podle něj k potřebným změnám jenom nadechuje, úsporný rozpočet je nicméně pozitivní změnou trendu posledních let.

Pracovní trh vláda plánovanými úsporami podle Klause nezasáhla, po zvýšení nezaměstnanosti za krize v roce 2008 už se podíl lidí bez práce spíše snižuje. "Žádné nové údery pracovnímu trhu stát, vláda tím, že udělala několik škrtů, nedělá," poznamenal prezident.

Schválený rozpočet podle Klause ekonomiku ani neurychlí, ani nepodváže, jeho dopad je neutrální. Státní výdaje ovlivňují výkon malé otevřené ekonomiky, jakou je Česká republika, mnohem méně než poptávka ze zahraničí, doplnil.

Další Klausovy výhrady vůči euru

Schodky rozpočtů navyšují státní dluh. "Díky ekonomickému růstu by Česká republika mohla z dluhu "vyrůst", nesměla by k němu ale přidávat další," uvedl Klaus. Připomněl, že stejně postupovaly transformační vlády po pádu komunismu. Jen letos státní dluh České republiky do konce září vzrostl o téměř 207 miliard korun na 1,385 bilionu korun.

Příjmy pro příští rok schváleného státního rozpočtu vzrostou proti letošku o zhruba 22 miliard na 1044 miliard korun. Výdaje naopak klesnou o asi šest miliard na 1179 miliard. Ke snížení deficitu parlament schválil čtyři úsporné návrhy zákonů snižující výdaje státu o zhruba 35 miliard korun. Mezi ně patří balíček škrtů v sociální oblasti, omezení podpory stavebního spoření, snížení příspěvku politickým stranám za mandát a změny v daních z příjmů, například zavedení takzvané povodňové stokoruny.

Zapojení soukromých investorů do ztrát z případných finančních problémů některé země eurozóny, se kterým počítá nový záchranný mechanismus, je podle Klause potřebné. Banky podle něj rozlišují kvalitu ekonomik, do kterých investují, i když rozdíly zastírá "závoj eura". Je to nicméně "změna pravidel hry", a proto očekává nesouhlas.

Prezident tak znovu projevil své výhrady ke společné evropské měně. "Euro nemá dobré řešení, z definice," uvedl s poukazem na propojení států s různě výkonnou ekonomiku v eurozóně. Podivil se také, že kvůli novému krizovému mechanismu eurozóny je třeba měnit text lisabonské smlouvy o fungování institucí Evropské unie.