Situace kolem schvalování takzvané výjimky z Listiny základních práv a svobod EU, jíž v roce 2009 český prezident Václav Klaus podmínil svůj podpis pod lisabonskou smlouvou o reformě unijních institucí, se v Evropské unii opět zamotala. V opakovaném hlasování ji odmítl ústavní výbor Evropského parlamentu.
Zákonodárci mají sice jen konzultační roli, avšak bez jejich vyjádření není možné, aby dokument schválily členské země, jež se k tomu zavázaly na summitu v roce 2009.
Česká snaha získat výjimku tak jako Poláci a Britové je podle britského europoslance Andrewa Duffa politováníhodná. "Byla vyvolána pouze prezidentem Klausem v jednom z jeho kroků proti lisabonské smlouvě," řekl tento liberálně-demokratický europoslanec v reakci na rozhodnutí výboru. Připomněl, že "výjimka" nemá zajištěnou většinu ani v českém parlamentu, neboť proti ní je ČSSD, která má většinu v Senátu. "Doufám, že Evropská rada (summit lídrů EU) se ze zdlouhavé debaty o této věci v Evropském parlamentu poučí a potichu český návrh odloží k ledu," řekl.
Státy EU se v roce 2009 zavázaly, že "výjimku" - Prahou požadovaný protokol k lisabonské smlouvě - přijmou. Původně se uvažovalo, že by se tak stalo souběžně se smlouvou o vstupu Chorvatska do unie, jejíž ratifikace však už běží.
Příslib protokolu si Klaus vymohl s tím, že je třeba zajistit ochranu před případnými nároky vysídlených sudetských Němců na majetek v ČR, které by mohly být vznášeny u Evropského soudního dvora. "Výjimka" má potvrdit, že v Česku nebude možné soudně vymáhat práva, která nejsou zakotvena v českých zákonech. Podle některých právníků jsou ale obavy týkající se případných požadavků sudetských Němců liché.
Problém s "výjimkou" ve výboru se táhne už velmi dlouho. V lednu se ústavní výbor EP nebyl schopen rozhodnout, čímž se odložilo i konečné rozhodnutí EP. V září se vše zase zkomplikovalo poté, co bylo zpochybněno kvůli technickým problémům a nejasnostem hlasování, v němž "výjimka" prošla. Nakonec se muselo opakovat, tentokrát se ale výbor vyslovil proti.
"Je trapné, že se parlament nedokáže ani po třech hlasováních rozhodnout a celý proces ratifikace tak vlastně obstruuje. Přistoupení k protokolu bylo přitom České republice přislíbeno na summitu hlav států v roce 2009 a od začátku nebyl sebemenší důvod o tom v Evropském parlamentu dále diskutovat nebo něco měnit," řekla česká europoslankyně Andrea Česková z ODS.
