Prezidentu Václavu Klausovi v lednu, tedy již po kritizované amnestii, důvěřovalo 26 procent lidí, o 27 procentních bodů méně než loni v prosinci. Je to také vůbec nejméně od roku 2003, odkdy zastává nejvyšší ústavní funkci. Uvedlo to v úterý Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) na základě průzkumu, kterého se mezi 14. a 21. lednem zúčastnilo asi tisíc lidí starších patnácti let.
Klaus, který v prezidentském úřadu skončí letos 7. března, vyhlásil amnestii na Nový rok u příležitosti 20. výročí vzniku České republiky. Prezident prominul nevykonané nepodmíněné tresty odnětí svobody, které byly uloženy do konce loňského roku a nepřevyšují jeden rok v cele. Amnestie se týkala také trestů odnětí svobody u lidí, kterým letos bude 75 let a délka jejich trestu nepřesáhla deset let.
Největší kontroverze však vyvolalo ustanovení, podle nějž Klaus zastavil pravomocně neskončené trestní stíhání, od jehož zahájení k 1. lednu uplynulo více než osm let. Nařízení se dotýká trestných činů se sazbou nepřevyšující desetileté odnětí svobody. Vztahuje se to i na několik velkých hospodářských kauz spadajících pod vrchní státní zastupitelství. Podle návrhu Městského soudu v Praze je celá amnestie v rozporu s ústavou, pokud ji předem neprojednala vláda. Zabývat by se tím měl Ústavní soud, ale stížnost nemá podle většiny expertů šanci na úspěch.
Prezident se proti nevoli vyvolané amnestií několikrát ohradil, její kritiku přirovnal k takzvanému sarajevskému atentátu z roku 1997. "Je to kampaň proti mně, proti hodnotám, které představuji a zastávám a které více než dvacet let v politice prosazuji," uvedl již počátkem ledna.
Nynější průzkum CVVM se netýkal jen důvěry v prezidenta, ale i v další instituce a činitele - vládu, sněmovnu, Senát, krajská a obecní zastupitelstva, starosty a hejtmany. Na rozdíl od propadu důvěry v prezidenta u těchto institucí a představitelů veřejné moci žádné výrazné změny oproti prosinci nenastaly. Nejdůvěryhodnější jsou pro veřejnost obecní zastupitelstva a starostové, jimž shodně věří 58 procent dotázaných. Nejméně lidé důvěřují vládě a sněmovně, kabinetu věří 12 procent lidí, dolní komoře 11 procent.
