Vojtěch Filip v sobotu obhájil post šéfa KSČM a čeká zásadní celospolečenské změny. Jak řekl v rozhovoru pro on-line deník TÝDEN.CZ, nebrání se budoucí vládní spolupráci s ČSSD, ale komunisti budou mít podmínky. Mezi nimi je i postupný odchod Česka z vojenské složky NATO.
Byl jste zvolen zhruba 60 procenty delegátů až ve druhém kole. Budete víc dbát na zájmy té skupiny KSČM, která stála za vaším soupeřem, představitelem radikálního křídla Stanislavem Grospičem?
Jsem přesvědčen, že můj mandát není dán jen počtem delegátů, kteří mě zvolili, ale také tím, jak se postavili k hlavnímu programovému dokumentu. Ten prošel absolutní většinou. Chyběly asi jen čtyři hlasy ze všech delegátů. Pokud jde o ty, kteří navrhovali Stanislava Grospiče: jsem přesvědčen, že některé z programových úkolů budou prezentovány prostřednictvím legislativních návrhů KSČM. Protože Stanislav Grospič je nejenom právník, ale také místopředseda ústavně právního výboru sněmovny, tak i na něm bude, aby část těch návrhů předkládal.
V projevu jste například řekl, že bývalý předseda ČSSD Jiří Paroubek mluvil za celou levici. Bohuslav Sobotka už tak nečiní?
Pan Sobotka velmi výrazně zdůrazňuje návrhy sociální demokracie. V tomto ohledu vyjadřuje názory své strany. Pan Paroubek si někdy pletl svoji roli vůdce opozice tím, že mluvil i za nás, i když naše názory byly odlišné.
Jak budete přistupovat k možným krajským koalicím s ČSSD a případně k vládní spolupráci?
Není možné dávat bianco šek. Je třeba při jednáních - například o vytvoření krajských koalic, které přijde jistě na podzim - mít jasno, aby KSČM postupovala způsobem suverénní politické strany. To znamená, aby si položila podmínky, za kterých bude podporovat jednobarevnou nebo dvoubarevnou radu. Abychom unesli odpovědnost, musíme si vytvořit přístup k informacím a případné kontrolní mechanismy, které by zabránily, aby se za zády KSČM děly věci, které pak by mohly být připsány k její tíži.
Jak byste se s ČSSD v případě podpory vlády dohodli na zahraniční politice?
Pokud by KSČM měla být ve vládě, tak samozřejmě bude prosazovat své priority. Jsou odlišné a v tomto ohledu to samozřejmě nejvíce omezuje případnou vládní koalici. Jsou aktuální věci v zahraniční politice a pak jsou ty, které mají jiné časové horizonty, než je například čtyřleté období. Například vytváření bezpečnostní architektury Evropy na bázi společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU a OBSE. Potom může přijít na řadu i otázka, jestli vůbec má Česká republika zůstat ve vojenských složkách paktu NATO. Postup, který zvolila v minulosti například Francie, že vystoupila z vojenské složky, je inspirativní.
Jaké by byly další podmínky KSČM?
Nejpodstatnější je asi změna korupčního prostředí. To znamená majetková přiznání a změna ekonomické politiky. Tam asi nebude nějaká velká těžkost, pokud jde o vícepásmovou daň u fyzických a právnických osob.
Také jste prohlásil, že lidstvo čekají v nejbližší budoucnosti nejhlubší společenské změny. Jaké?
Jsem přesvědčen, že už postupně nastávají. Mohu připomenout rozhodnutí občanů na Islandu, kde se lidé chopili rozhodování formou přímé demokracie a řešili hrozící ekonomickou krizi (v referendu odmítli platit dluh, pozn. red.). Stejně tak je úplně novým fenoménem hnutí Occupy Wall Street a tak dále. Jsou to hnutí, která říkají: nemůžete beztrestně odebírat pravomoc občanům, kteří vám ji svěřili, raďte se víc s občany. Jako v určité době historicky vznikly politické strany, tak se blíží jejich změněná pozice až zánik. Bez dalšího nemůžeme nahradit ústavní princip volné soutěže politických stran, v každém případě však musí mít mnohem větší vstup do občanského sektoru. To je hluboká změna.
Očekáváte revoluci?
Já myslím, že to bude revoluční změna. Bude to zásadní skok, ne postupné evoluční pozměňování. Lidé si vynutí mnohem větší míru rozhodování, která se neděje jednou za čtyři roky.
