Komunisti a ČSSD mají nejlepší politickou kulturu, míní Češi

Většina lidí nadále považuje politickou kulturu v Česku za špatnou, ukázal březnový průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Výjimku tvoří představitelé obecních samospráv, jejichž politickou kulturu hodnotí jako dobrou více než polovina dotázaných. Výrazněji proti loňskému březnu kleslo kladné hodnocení politiků ODS, v očích lidí si naopak polepšili politici ČSSD a představitelé místních samospráv.

Lidé v průzkumu hodnotili, jak veřejně činní lidé mezi sebou jednají, jak vystupují na veřejnosti a jak informují o problémech. Nejkritičtější byli letos v březnu k politické kultuře poslanců, negativně ji hodnotilo 86 procent dotázaných. Politickou kulturu vlády považovalo za špatnou 79 procent lidí. "Hodnocení členů vlády oproti loňskému roku se téměř nezměnilo a je tedy stále přibližně na úrovni kabinetu Mirka Topolánka," uvedli autoři průzkumu.

Mezi stranami byly nejhůře hodnoceny Věci veřejné, jejich politickou kulturu vidí jako dobrou 11 procent dotázaných. U strany LIDEM je to 12 procent a politici ODS dostali 13 procent kladných odpovědí. Z dalších parlamentních stran jsou občané nejvíce spokojeni s politickou kulturou zástupců ČSSD s 39 procenty kladných odpovědí, následuje KSČM s 33 procenty a TOP 09 s 23 procenty.

Změna v hodnocení politické kultury většiny veřejných činitelů je proti loňskému průzkumu minimální. Podle CVVM se výrazněji změnilo kladné hodnocení jen u ODS, kleslo o pět procentních bodů, u politiků ČSSD a představitelů obecních samospráv se stejným tempem zvýšilo, u posledně jmenovaných na 57 procent.

S politickou kulturou členů vlády, poslanců, ODS a TOP 09 jsou spokojenější pravicově orientovaní respondenti a lidé s vyšší životní úrovní. Naopak lidé hlásící se k levici jako lepší hodnotí politickou kulturu ČSSD a KSČM.

Politické spory a aféry dělají Česku ostudu před světem podle 81 procent dotázaných, informace o nich chce 88 procent lidí kvůli tomu, aby politici byli pod kontrolou veřejnosti. Téměř tři čtvrtiny Čechů si myslí, že ve sporech a aférách ve veřejném životě jde hlavně o vyřizování osobních účtů, jen třetina se naproti tomu domnívá, že jde o vyřešení věcných sporů. Proti loňsku o sedm procentních bodů na 56 procent vzrostl podíl lidí, podle nichž problémy nafukují novináři.

V průzkumu se CVVM počátkem března dotazovalo více než tisícovky lidí nad 15 let.