Sedm nevládních organizací podalo trestní oznámení na KSČM kvůli prohlášení, ve kterém se strana přihlásila k revolučnímu základu února 1948. Strana se tím podle organizací dopustila trestného činu popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia. Na svém facebookovém profilu to uvedlo Centrum pro dokumentaci totalitních režimů. Místopředseda komunistů Jiří Dolejš považuje podstatu podání za absurdní.
Trestní oznámení podepsaly a adresovaly policii a státnímu zastupitelství v Praze 1 také Platforma evropské paměti a svědomí, Konfederace politických vězňů ČR, Svaz Pomocných technických praporů - Vojenských táborů nucených prací ČR, Pražský akademický klub 48, obecně prospěšná společnost Post Bellum a Sdružení bývalých politických vězňů.
Oznamovatelé jsou přesvědčeni o tom, že komunisté naplnili skutkovou podstatu činu uvedeného v trestním zákoníku. "KSČM svým prohlášením schvaluje a snaží se ospravedlnit nejen zločiny komunistů, kterých se dopustili na svých spoluobčanech během diktatury v Československu, ale také nepromlčitelné válečné zločiny a zločiny proti lidskosti páchané komunisty v Sovětském svazu a v dalších komunistických diktaturách až do pádu režimu," stojí v tiskové zprávě.
Dolejš nechtěl trestní podání příliš hodnotit, dokud ho neprostuduje. "Podstatu podání považuji za absurdní. Pokud někdo má alergii na slovo revoluce, je to jeho problém, sociální revoluce jsou a budou, to ale neznamená, že to je obdiv k nedemokracii, zneužívání moci, a dokonce genocidiu, to považuji prostě za absurdní," řekl Dolejš.
Ocenění práce a obětavosti budovatelů
Strana se k revolučnímu základu února 1948 přihlásila v prohlášení 25. února. "KSČM oceňuje práci a obětavost generací budovatelů první formy socialismu. Zároveň však hluboce lituje tragických deformací a nedostatků, které během vývoje myšlenku socialismu ochudily a poškodily," uvedla s tím, že se po listopadu 1989 omluvila všem, jejichž život tyto deformace negativně zasáhly.
Podle Dolejše není podstata vyjádření nijak nová. "Prostě se tu směšují dvě věci, samotné uchopení moci a to, co poté následovalo," uvedl. Komunisté se v roce 1948 dostali k moci v mezích ústavy, při dalším vývoji však demokracie dostávala na frak, řekl Dolejš.
Únorový převrat 1948, komunisty nazývaný Vítězný únor, byl převzetím moci komunistickou stranou po - zřejmě komunisty - vyprovokované vládní krizi. Prezident Edvard Beneš přijal 25. února 1948 demisi 12 nekomunistických členů vlády a zároveň jmenoval ministry podle přání komunistického premiéra Klementa Gottwalda. Československo se prakticky dostalo do područí Sovětského svazu.
Období komunistické diktatury, které skončilo až na podzim 1989, si vyžádalo tisíce obětí. Z politických důvodů bylo popraveno téměř 250 lidí, přes 200 tisíc jich bylo odsouzeno k nepodmíněnému trestu. Asi 4500 z nich ve vězeňských zařízeních a pracovních táborech zemřelo. Na 170 tisíc lidí zemi opustilo, několik stovek lidí bylo při pokusu o překročení hranic usmrceno.
