Česku zřejmě nehrozí, že by se po nadcházejících volbách Praha v důsledku vzestupu populismu přidala k euroskepticky a nacionalisticky naladěným vládám ve Varšavě a v Budapešti, domnívá se politolog Jacques Rupnik, který se v Praze účastní mezinárodní konference Forum 2000.
Anketa:
Půjdete na podzim k volbám?
- Ano, budu volit ANO. 9%
- Ano, budu volit ČSSD. 9%
- Ano, budu volit KSČM. 9%
- Ano, budu volit ODS. 9%
- Ano, budu volit TOP 09. 9%
- Ano, budu volit KDU-ČSL. 9%
- Ano, budu volit SPD. 9%
- Ano, budu volit STAN. 9%
- Ano, budu volit Piráty. 9%
- Ano, budu volit někoho jiné, než je v předchozí nabídce. 9%
- Ne, nepůjdu volit. 9%
"Situace v Česku je dost odlišná, zde nehrozí stejný fenomén jako v Polsku a Maďarsku, kde je přímo ohrožena liberální demokracie," řekl Rupnik po debatě o populismu, uspořádané na francouzském velvyslanectví.
Připustil, že "velký otazník a velký problém" představuje v Česku "podnikatelský populismus", projevující se ve snaze vyřadit instituce brzdící politický proces ve prospěch jedné strany a jednoho lídra.
"Naštěstí v českém kontextu nemůže žádná strana vládnout sama, musí být koalice. Bude důležité, jak bude koalice sestavena, jací budou partneři a do jaké míry budou mít možnost být protiváhou silnému lídrovi, který zřejmě vyhraje tyto volby," poznamenal Rupnik.
Rupnik i v debatě poukázal na fenomén "podnikatelského populismu", který považuje parlament za "žvanírnu" a snaží se řídit stát jako firmu. Nejde podle něj jen o Prahu, "i v Bílém domě už jednoho podnikatele máme", poznamenal, aniž by přímo jmenoval Donalda Trumpa či favorita českých předvolebních průzkumů Andreje Babiše a hnutí ANO.
"Přiznám se, že se bojím (předsedy hnutí ANO) Andreje Babiše, to opravdu není můj šálek čaje. Ale doufám, že Češi budou moudřejší než Poláci," řekl někdejší protikomunistický disident Adam Michnik, který stojí v čele zřejmě nejvýznamnějšího polského deníku Gazeta Wyborcza.
To, jak v Polsku po více než dvou dekádách úspěšného rozvoje demokracie a ekonomiky, korunovaného zvolením bývalého polského premiéra Donalda Tuska do čela Evropské unie, mohli uspět populisté, označil Michnik v debatě za otázku, jejíž zodpovězení by bylo hodno Nobelovy ceny. Část odpovědi vidí v rozdrobenosti demokratické části politického spektra i neschopnosti čelit demoralizaci společnosti rozdáváním sociálních výhod, zavádějících Polsko na "řeckou cestu", jakož i v polské předválečné tradici a v roli katolické církve. Ta za komunismu byla "velkým přítelem svobody", ale v současnosti se ve své většině - i přes rozdílné názory mezi biskupy - podle Michnika přiklonila k autoritářskému režimu.
Současnou situaci své země vidí podle svých slov spíše pesimisticky, jako historický krok zpět. Přesto doufá v optimistickou odpověď na otázku, zda země v budoucnu sklouzne na periferii Evropy, anebo se vrátí na své místo v EU.
