Ministerstvo práce chce od příštího roku omezit platy poslanců a europoslanců, a to tím, že se zafixují na současné úrovni. Od ledna by se totiž měl změnit jejich výpočet, a podle úřadu by to zapříčinilo jejich neúměrný růst. Vyplývá to z novely zákona o platu spojeném s výkonem jejich funkce, který ministerstvo poslalo do připomínkového řízení.
Základní odměny politiků se totiž vypočítávají podle průměrného platu v nepodnikatelském sektoru, což jsou například státní úřady, nemocnice či školy za předloňský rok. Tento plat se násobí předem daným koeficientem. A právě tyto dva faktory by podle ministerského návrhu vedly k přílišnému růstu mzdy poslanců, ministrů, senátorů a europoslanců.
Průměrný plat v nepodnikatelské sféře totiž v posledních letech téměř raketově roste. Ve třetím čtvrtletí loňského roku dosahovala 29 050 korun. Předloni ve stejném období to bylo 27 457 korun. Druhým důvodem, který by vedl ke zvýšení základního platu politiků, je i navýšení koeficientu. Ten byl v roce 2015 ve výši 2,25, v roce 2016 pak 2,35. Letos je na úrovni 2,5, to znamená, že platová základna politiků se pohybuje ve výši 2,5násobku průměrného platu u státních zaměstnanců.
Od příštího roku by se měl hrubý měsíční plat lidí pracujících ve státní a veřejné sféře násobit 2,75. "Zvýšení by představovalo bezprecedentní skokové zvýšení platů představitelů státní moci, které zejména s ohledem na způsob odměňování ostatních skupin zaměstnanců odměňovaných z veřejných rozpočtů, nelze považovat za přiměřené," konstatuje ministerstvo. Již nyní se podle něj pohybuje základní plat politiků ve výši 70 195 korun. Základní platy poslanců či europoslanců by se podle něj měly zafixovat na 2,5násobku, jako je tomu v současnosti. Odměny politiků se přitom měly vrátit na úroveň, kterou měly před rokem 2015. Vzhledem k úsporným důvodům byl ale koeficient, na jehož základě se vypočítávaly, na čtyři roky snížen.
