Návrh Úsvitu na referenda bez výjimek u vlády neuspěje

Zřejmě s nesouhlasem vlády ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL budou zákonodárci projednávat návrh hnutí Úsvit na zavedení obecného referenda bez výjimek. Kabinet podle předběžného stanoviska pro středeční jednání kabinetu uvede, že předloha je v rozporu se zastupitelskou demokracií, na níž je český ústavní systém postaven.

Obyvatelé by podle návrhu zákona mohli rozhodovat téměř o čemkoli s výjimkou otázek směřujících proti demokratickému řádu a takových, které porušují základní práva a svobody. Z referenda by byly vyloučeny i otázky ke zrušení závazků vyplývajících z mezinárodního práva nebo k zásahům do soudní moci. O přípustnosti všelidového hlasování by rozhodoval Ústavní soud.

Podle předběžného stanoviska kabinetu by zákon přijatý referendem stál nad ostatními normami, ač česká legislativa zná z hlediska právní síly jen zákony a ústavní zákony. Všelidové hlasování by mohlo být například i o daních a o státním rozpočtu, ač fiskální politika patří podle předběžného stanoviska mezi základní pravomoci státu.

S nesouhlasem vlády se setká také například úprava, podle níž by byl výsledek referenda platný bez ohledu na účast při hlasování. V souvislosti s tím, že by je mohli vyvolat obyvatelé peticí s nejméně 100 tisíci podpisy, by o zásadních věcech mohla rozhodovat výrazná menšina, upozorňuje stanovisko vlády.

Referendum by podle předlohy mohla iniciovat taky vláda, nejméně 50 poslanců nebo 33 senátorů. Hlasování by vyhlašoval prezident; muselo by být do roka, nejdříve ale za půl roku, aby byl podle předkladatelů čas na veřejnou diskusi.

Jde o ústavní zákon. Aby byl přijat, musela by jej schválit nejméně třípětinová většina poslanců a senátorů.

Ústava obecné referendum předpokládá, příslušný návrh zákona ale zákonodárci nikdy neschválili. Nová vláda se zavázala, že normu podá. Lidové hlasování se zatím může konat jen na obecní a krajské úrovni, pro jeho platnost zákon stanoví několik podmínek.