Nečas chce urychlit přijetí finanční ústavy

Vláda by měla projednat do konce roku návrh finanční ústavy, jež by politiky nutila dodržovat rozpočtovou kázeň. Premiér Petr Nečas (ODS) se na ní chce dohodnout i s ČSSD a věří, že ji nejsilnější opoziční strana podpoří. Nečas to řekl v Otázkách Václava Moravce České televize. Vyjádřil se také k zákonu o financování politických stran, který by měl podle premiéra platit už pro kampaň před následujícími sněmovními volbami, ne až v roce 2015, jak navrhuje ministerstvo vnitra.

Finanční ústavy, takzvané dluhové brzdy, jsou podle Nečase nyní evropský trend; například ve Španělsku ji schválili socialisté s lidovci. "Nemít finanční ústavu je hrubá chyba," řekl ministerský předseda. Zdrženlivý postoj podle něho přehodnotil i ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09).

Nyní se podle Nečase analyzují předlohy evropských zemí. Až bude jasná vládní pozice, začne jednání s ČSSD. "Pevně doufám, že ČSSD se bude chovat odpovědně," dodal premiér.

Ústavní zákon, k jehož přijetí je nutná třípětinová většina v obou parlamentních komorách, má podle dřívějších informací definovat rozpočtovou odpovědnost a zavázat každou vládu k politice, která neohrozí stabilitu veřejných financí. Vláda by sněmovně předkládala zprávu o rozpočtové strategii; pokud by ji poslanci dvakrát zamítli, kabinet by musel požádat o důvěru. Stejný krok by musel udělat, když by se čerpání veřejných financí výrazně odchýlilo od schváleného návrhu.

V souvislosti s různými odhady růstu ekonomiky Nečas opět připustil, že se v budoucnu bude upravovat návrh státního rozpočtu pro příští rok. Uvedl, že hlavní budou lednové prognózy. Nemusí být škrty, může se ukázat, že v některých položkách budou nižší než očekávané výdaje, podotkl ministerský předseda.

Pokud by byly nutné razantnější zásahy do rozpočtu, bude podle něho opět aktuální debata o sjednocení DPH od roku 2013 na 19 procent místo 17,5 procenta. Proti jednotné 19procentní sazbě jsou Věci veřejné. Příští rok budou sazby 14 místo nynějších deseti a 20 procent. Nečas naopak odmítl názor ekonoma Miroslava Zámečníka, že by se za skutečně krizové situace mělo pozastavit zavedení druhého penzijního pilíře, který bude vyváděním peněz z průběžného systému schodek zvyšovat.

Úspory si vláda slibuje i od nového zákona o zadávání veřejných zakázek. Podle Nečase k němu ve sněmovně padají i "rozmělňující" pozměňovací návrhy, k nimž řadí i předlohy Milana Urbana (ČSSD) a Petra Bendla (ODS) kritizované Transparency International. Špatné návrhy není důvod podle premiéra podporovat.

Financování politických stran

Nový zákon o financování politických stran by měl podle Petra Nečase platit už pro kampaň před následujícími sněmovními volbami, ne až v roce 2015, jak navrhuje ministerstvo vnitra.

Nečas v Otázkách Václava Moravce souhlasil s názorem, že zákon by mohl platit zhruba od poloviny roku 2013. Doufá ale, že předvolební kampaň tak dlouhá nebude. Když kampaně zkrátíme, ušetříme peníze, podotkl ministerský předseda.

Návrh odložit platnost zákona až na další volební období přičítá finančním dopadům na rozpočet. Vnitro v jedné variantě předpokládá roční náklady 18 milionů korun a dalších pět milionů by bylo třeba na rozjezd. Bylo by to v případě, kdyby vznikl nový orgán, který by měl na starosti sledování stranických peněz.

Vláda projednala analýzu vnitra o zprůhlednění financování politických stran a hnutí v červenci. Dokument zmiňuje například povinnost stran zřídit si oddělený transparentní účet pro financování volební kampaně nebo předkládat podrobnější výroční finanční zprávy. Navrhuje pokutovat nepředložení nebo pozdní předložení výroční finanční zprávy a nedodržení podmínek při výběru auditora.

Hospodaření dvou nejsilnějších politických stran ČSSD a ODS skončilo loni vysokými ztrátami, obě se také po nákladných předvolebních kampaních potýkají s dluhy. ČSSD vydala loni na předvolební kampaně podle výroční finanční zprávy zhruba 270 milionů a ODS asi 542 milionů korun. Podle analytiků však musela být propagace ČSSD přibližně stejně nákladná jako ODS.

Ve ztrátě byly loni i Věci veřejné. V plusu naopak skončily TOP 09 a KSČM.