Premiér v Bruselu
Nečas hrozí Bruselu: Shodíme rozpočet EU, je neférový

Česká republika je připravena na nynějším summitu Evropské unie v Bruselu vetovat návrh unijního rozpočtu na období 2014-2020. Současný návrh je podle slov premiéra Petra Nečase neférový, a tudíž nepřijatelný.

"Přijíždím do Bruselu na jednání o víceletém finančním rámci se silným a jednomyslným mandátem vlády České republiky. Tento návrh je pro nás neakceptovatelný a jsme připraveni použít i veto," řekl ministerský předseda při příjezdu na vrcholnou schůzku.

Jednání summitu mělo původně začít v 15.00, ale start zasedání, které se zřejmě protáhne dlouho do noci, byl na poslední chvíli odložen o dvě a půl hodiny. Důvodem je snaha dát lídrům více času na nejrůznější bilaterální schůzky, na nichž se před vlastním zasedáním ladí postoje. Ty se dosud v řadě otázek rozcházely, mimo jiné v pohledech na celkovou výši výdajů, s nimiž by unie měla v letech 2014 až 2020 pracovat, i v tom, jakým způsobem mají být peníze rozděleny mezi jednotlivé unijní programy a státy.

Diplomaté očekávají náročná jednání, která by se z původně plánovaných dvou dnů mohla protáhnout do víkendu.

Unijní prezident Herman Van Rompuy v listopadu přišel s možností škrtů několika desítek miliard eur a přeskupení kapitol oproti návrhu předloženému Evropskou komisí. Celková výše sedmiletého rozpočtu by se po Van Rompuyových změnách pohybovala někde nad 970 miliardami eur. To ale některým zemím nestačilo a čeká se, že prezident EU na začátku summitu doporučí další úspory.

Nečas nebyl příliš konkrétní v tom, co vlastně od partnerů bude požadovat. "Nám jde o nižší a moderní evropský rozpočet, ale také o evropský rozpočet, který se bude chovat férově k České republice. My nechceme žádná privilegia. Nicméně tento návrh je pro nás neférový," podotkl premiér.

Pro Česko bylo klíčové hlavně to, kolik peněz by mělo získat z takzvané kohezní politiky, tedy nástrojů na podporu chudších regionů unie. Těmi jsou v ČR všechny s výjimkou Prahy. Na posledním summitu se hovořilo o tom, že by na Česko mohlo připadnout zhruba 19,6 miliardy eur (téměř půl bilionu korun), přičemž Praha chtěla o něco více.

Premiér ale nechtěl hovořit moc detailně. "Já nebudu specifikovat žádná čísla. Nám jde o férové zacházení. Férové zacházení je takové, které se staví ke všem zemím stejně a žádnou zemi nediskriminuje," doplnil Nečas, aniž by však konkrétně specifikoval, co Praha považuje za diskriminační.

"Víceletý finanční rámec musí být přijat jednomyslně, takže nezáleží na tom, jestli nesouhlasí ještě někdo. Nebude-li ten návrh férový vůči České republice, jsem povinen jako premiér hájit její zájmy a zájmy jejích občanů," poznamenal premiér.

Francouzský prezident François Hollande podotkl, že přijel na summit pro dohodu, avšak bude-li nějaká možná. "Nemohu říct, zda budeme úspěšní, pozice jsou stále hodně vzdáleny," prohlásila německá kancléřka Angela Merkelová.

Britský premiér David Cameron, tlačící podobně jako další čistí plátci, tedy země platící do rozpočtu více, než z něj dostávají zpět, zdůraznil potřebu dalších škrtů nad rámec těch navrhovaných v listopadu. "Když jsme tu byli naposledy v listopadu, čísla, která byla na stole, byla příliš vysoká. Musejí klesnout a pokud dolů nepůjdou, tak dohoda nebude," pohrozil.

Od diplomatů zaznívalo, že Van Rompuy by měl na jednání přijít s dalšími škrty ve výši maximálně několika desítek miliard eur. Spořit by se mohlo podle jejich zpráv na projektech vzájemného propojování evropské infrastruktury, na administrativě či oblasti justice a vnitra. Vyhnout by se naopak dodatečné škrty mohly vědě a výzkumu, což se zvažovalo.

V případě, že by se nakonec lídři na summitu dohodli, otázkou ale je, jak by se k dlouhodobé finanční perspektivě do roku 2020 postavil Evropský parlament. Jeho představitelé poměrně jasně dávají najevo, že se jim navrhované škrty nelíbí. Souhlas europoslanců s dlouhodobým rozpočtem je nezbytný k tomu, aby mohl platit.

"Může se stát, že dohoda nebude. Znamenalo by to, že velmi pravděpodobně se evropská sedmadvacítka k víceletému finančnímu rámci bude moci vrátit až po volbách do Evropského parlamentu, někdy na konci jara či začátku léta příštího roku," řekl ve středu český velvyslanec při EU Martin Povejšil. "Samozřejmě by to znamenalo poměrně zásadní praktické komplikace v tom, jak dál čerpat evropské peníze, protože k tomu v tuto chvíli chybí příslušný právní a legislativní rámec," doplnil.

Ekonomové podotýkají, že ačkoli jsou jednání o sedmiletém rozpočtu samozřejmě důležitá, je třeba brát v úvahu, že celková výše unijního rozpočtu se pohybuje někde ve výši jednoho procenta hrubého domácího produktu EU. V jednotlivých zemích přitom státní rozpočet představuje často třetinu až polovinou HDP dané země.