Očima Miroslava Koreckého
Nečas si v ODS zkouší svaly. Ale může také narazit

Konflikt mezi předsedou ODS Petrem Nečasem a jedním z jeho místopředsedů Pavlem Blažkem utěšeně doutná. Premiér do klinče jít musel, pokud nechtěl být za chvíli ve své straně pro smích. Ale výsledek téhle bitvy není zdaleka jistý. 

Premiér Petr Nečas je introvert a vlk samotář. Takoví lidé vystoupají v politice na vrchol pyramidy jen zřídkakdy, v takových případech ale téměř vždy vlivem ne úplně standardních politických mechanismů. A v měsících a letech, po které se udrží nahoře, to introvertní vlci nemají vůbec jednoduché.

Petr Nečas tuto roli zakouší už pět měsíců a je to jako jízda na divokém býkovi. A zatím se nezdá, že by sudokopytník mezi jeho koleny krotl; naopak to vypadá, že je stále více při chuti jezdce, který by moc zlobil, shodit a pomuchlat.

V nejužším vedení ODS to jiskří už od krátce povolebního kongresu, kde některé regiony a mocenské skupiny v partaji nedostaly, co chtěly. Květnová volební nakládačka a pak mezidobí mezi sněmovními a komunálními volbami ale nutily partaj držet při sobě, aby se zabránilo ještě větším katastrofám. A relativní klid mohl svádět k dojemným komentářům o polepšené ODS, která teď vyznává svatou trojici Nečas-Němcová-Vondra.

Když introvert bouchne do stolu

Realitu vidíme až dnes. ODS, která už řadu let není jednou partají, ale tvoří ji čtrnáct malých suverénních partají s malými atamany v čele, svého "federálního" předsedu ostantativně ignoruje. Petr Nečas může být skoro rád, že si proti jeho vůli místní bossové padali do náruče jen se sociálními demokraty, a ne s někým daleko horším.

Už tak nikterak silná autorita předsedy tím v partaji dramaticky devalvovala, přičemž po vládní linii ji podobným a bezprecedentním způsobem nabourává ministr financí Miroslav Kalousek. Proto Nečas musel alespoň na své domácí půdě bouchnout pěstí do stolu.

Vyhození Pavla Blažka, strůjce brněnské velké koalice, z dozorčí rady Lesů ČR kvůli ztrátě důvěry je svou podstatou šarvátka okresního formátu. Jeden zámožný advokát přijde o vedlejšák a určitě se mu tím svět nezboří. A ani asi nebudou následovat další, protože třeba na "zrádné" Pražáky Nečas exekutivní rukou asi nedosáhne (nikdo z nich nesedí v orgánech ČSA, Letiště Praha či Českých drah). I osamělé gesto ale může být vyhlášením války a začátkem možná i dlouhodobější mocenské pranice v ODS.

Vypeskovaný Blažek totiž před autoritou premiéra nesklopil hlavu, a naopak palbu opětoval. A dokonce ji zesiluje. Včera už coby místopředseda ODS svého předsedu obvinil z toho, že není schopen komunikovat s lidmi v partaji. Otázkou teď je, jak bude případná delší válka pokračovat a jaké divize je do ní kdo schopen nasadit.

Generál bez vojska

A tady to v táboře generála Nečase zřejmě nebude slavné. Předsedu i jeho dva spojence, Němcovou a Vondru, nevynesla do vedení strany pečlivě posbíraná a stabilní mocenská převaha, ale jakási emocionální vlna a momentální reflexe (nebo spíš pragmatická rozvaha?) stranických regionů. A to není úplně nejpevnější zázemí pro plánování vyčerpávající války, kde na druhé straně barikády stojí ostřílení šíbři, kteří jsou schopni za hodinu zařídit i prodej Karlštejna.

Nečasovi v partajní bitvě může chránit záda fakt, že je vedle předsedy také premiérem. A ostřelováním předsedy by tak ODS podrývala půdu i vlastní vládě (a premiér je jediným členem vlády, kterého nelze vyměnit - s ním celá vláda padá). Být na místě Petra Nečase, tuhle pojistku bych ale raději nepřeceňoval. Právě Brňáci přece ukázali, že když jde o mocenské kejkle, pustí klidně - a zdánlivě nelogicky - i post primátora, jen když bude po jejich. S postem premiéra by to mohlo dopadnout velmi podobně.