Německý tisk se opřel do Klause. Je to špatný král a populista

Domácí
28. 2. 2013 16:00
Klausovu dekádu v prezidentském úřadu poznamenalo "časté testování ústavních limitů" a slovní "výlevy" na různá témata.
Klausovu dekádu v prezidentském úřadu poznamenalo "časté testování ústavních limitů" a slovní "výlevy" na různá témata.

Ačkoliv Václav Klaus sehrál význačnou roli v českých dějinách, jeho odkaz se zdá být poničen "spornými postoji k Evropské unii a změnám klimatu a často nestydatým populismem", uvedl německý týdeník Der Spiegel na svém anglojazyčném webu pod titulkem "Selhání českého prezidenta" a podtitulkem "Špatný král Klaus".

Připomněl Klausův rozhovor pro polský týdeník Do Rzeczy se zesměšňujícími výpady proti obdivovanému prvnímu českému prezidentovi Václavu Havlovi a "havlismu" vůbec. Ale sám Klaus po svém odchodu z úřadu 7. března zanechá podle komentáře "sporné dědictví", jakkoli býval druhou nejvlivnější postavou české politiky v postkomunistickém období "hned po Havlovi" a jakkoli i jeho odpůrci uznávají Klausovy zásluhy o pokojné rozdělení Československa a o přeměny české ekonomiky na počátku 90. let.

Avšak Klausovu dekádu v prezidentském úřadu poznamenalo "časté testování ústavních limitů" a slovní "výlevy" na témata sahající od gayů po globální oteplování, i když nejkontroverznější věci nechával hlásat svou "pravou ruku" Petra Hájka. Asi nejproslulejší epizodou celé éry se stala Klausova krádež pera při návštěvě Chile - a tento úsměvný incident "se zdá ztělesňovat muže, jehož neotesaná mluva a často zarážející chování jej učinily jednou z nejvíce rozvratnických postav v evropské politice".

Sklon k populismu předvedl Klaus podle autora i během lednových prezidentských voleb, kdy účinně podpořil Miloše Zemana v souboji s Karlem Schwarzenbergem, jehož kosmopolitismus "nešel dohromady s Klausovým šovinismem" - a taky Schwarzenberg býval Havlovým přítelem.

"Během 25 let (Klausova) působení v politice je těžké najít jednu geopolitickou otázku, ve které by Klausova pozice odlišovala od postoje Ruska, země, která v roce 1968 brutálně přepadla Československo a 20 let je okupovala," usoudil komentátor a připomněl, že Klaus oponoval náletům NATO na Jugoslávii, stavěl se proti nezávislosti Kosova či podpořil Moskvu v konfliktu s Gruzií. Podle expertů však šlo spíše o "velmi pragmatický, ekonomický, a ne ideologický či emocionální přístup". Ale ostře se odlišoval od Havlovy hluboké podezíravostí vůči ruskému vlivu, zejména po nástupu Vladimira Putina.

Závěrem komentátor připustil, že přes všechna sporná vyjádření Klaus zůstával v očích Čechů populární a důvěryhodný - až do překvapivého vyhlášení dalekosáhlé amnestie. A asi se nedá vymyslet horší trest pro muže, který si tolik liboval být v centru pozornosti, než to, že se většina škol a radnic rozhodla odstranit prezidentův portrét.

Autor: ČTK Foto: ČTK , Šimánek Vít

Další čtení

Sto let od smrti Rudolfa Jedličky. Jeho odkaz žije dál

Domácí
14. 10. 2026
ilustrační obrázek

Vyšší mzdy seniorů by mohly státu přinést 14,5 miliardy. Zvyšování penzí motivuje méně

Domácí
14. 10. 2026
ilustrační obrázek

Cenzura, nebo jasná pravidla? Nové dotace na kulturu vyvolaly spor mezi umělci a ministrem

Domácí
14. 10. 2026

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ