Občanští demokraté chystají krok, kterým omezí vliv krajských bossů z pochybných podnikatelských kruhů. Dva roky poté, co Mirek Topolánek počastoval některé regionální zástupce ODS nelichotivým přízviskem "kmotři", přestanou být pro modré politiky vstupenkou do celorepublikového vedení partaje počty straníků v "jejich" regionu. Účelové nábory členů tedy přestanou mít cenu.
Změny, které mají mimo jiné zrychlit a zefektivnit řízení ODS, vepsali občanští demokraté do nových stanov. "Zatím je to pracovní návrh. Nicméně v zásadě směřuje k tomu, aby se zmenšila výkonná rada ODS a její členy volil kongres bez ohledu na to, že by v ní měl některý region dopředu zaručený určitý počet míst," popsal on-line deníku TÝDEN.CZ šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura, jak by mohly nové stranické stanovy vypadat.
Dosud přitom platí: čím víc straníků regionální sdružení sežene, tím víc má zástupců ve výkonné radě. Například zájmy pražské ODS tak nyní v širším vedení strany prosazuje díky vysokému počtu členů v tamní organizaci hned pět politiků, přestože jim voliči vystavili v loňských parlamentních i komunálních volbách kvůli řadě skandálů stopku. S počtem zhruba padesáti politiků vybraných uvedeným klíčem je navíc výkonná rada podle Stanjury značně "neakceschopná". A nově by v ní neměla sedět víc jak dvacítka lidí.
S omezením počtu členů výkonné rady, jíž má nově příslušet hlavně řešení "každodenní politiky", jde ovšem ruku v ruce i omezení jejích pravomocí. Část z nich by měl totiž převzít nový orgán – osmdesáti až stohlavý republikový sněm, který by se scházel dvakrát až čtyřikrát ročně a řešil strategická rozhodnutí jako například ustavování či rušení místních organizací. Ani do republikového sněmu by se ovšem nedostávali politici díky "velrybářským" náborům. Záležet by mělo na výsledcích voleb do Poslanecké sněmovny.
A strana chystá i další opatření proti "černým duším". "Když rada místního sdružení přijme člena, tak nejbližší sněm místního sdružení musí to přijetí potvrdit," parafrázoval nové stanovy šéf ústecké ODS Jan Kubata. "Hříšníkům" mají zase nové partajní regule umožnit dočasné pozastavení členství. "To dosud stanovy ODS neobsahovaly," uvedl Kubata.
Boj o místa ve výkonné radě
Pracovní návrh nových stanov dostali v pondělí na stůl regionální předsedové ODS. V listopadu by je pak mohl posvětit stranický kongres.
| Jak to funguje dnes? |
|
Zástupce do výkonné rady volí kongres ODS už dnes. Má ale přesně daný počet míst pro jednotlivé kraje a zpravidla jen potvrzuje nominace, které z regionu dostane. V listopadu 2009 kongres například nezvolil kontroverzního podnikatele a někdejšího senátora Alexandra Nováka, přestože ho navrhl sněm ústecké ODS. Novák byl letos odsouzen za desetimilionové podvody. Podobná situace ale nastala ve dvacetileté historii strany jen výjimečně. |
"Uvidíme, jakou budou mít návrhy na nové stanovy finální podobu. Je ale nutné říct, že pracujeme s dvacet let starými stanovami, kterým by nějaká změna rozhodně slušela," přivítal chystané změny šéf pražské ODS Boris Šťastný. Za velké plus například považuje automatické členství regionálních předsedů v republikovém sněmu. "Nechci vypadat, že mě to nějak trápí, ale například já osobně členem současné výkonné rady nejsem, což je dáno chronologickými událostmi v pražské ODS," uvedl poslanec.
Stejně tak však pracovní návrh obsahuje věci, na kterých se už nyní občanští demokraté neshodnou. "Nebude-li ve výkonné radě paritní zastoupení jednotlivých krajů, narazí celá úprava na odpor," prohlásil předseda liberecké ODS Přemysl Sobotka. Obává se totiž, že by se v případě spojení tří nebo čtyř velkých krajů na kongresu nikdo jiný do širšího vedení ODS nedostal. "Že tam budou všichni z Prahy, jižní Moravy, Ostravska a středních Čech a všichni ostatní ostrouhají, to opravdu není moje představa," uvedl první místopředseda Senátu.
Kubata se zase pozastavil nad tím, aby měla výkonná rada jen dvacet členů. V takovém případě by totiž na 14 regionů příliš křesel nezbylo. Jen jedenáct míst totiž zabere ve výkonné radě nejvyšší stranický orgán – grémium.
