Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) už nebude v další vládě a v politice skončí. Řekl to v rozhovoru pro server Aktuálně.cz. Odejít chce také ze sněmovny, neřekl ale kdy. Rozhodnutí zdůvodnil mimo jiné názorovým rozchodem s hnutím ANO. Jeho členem ale zůstane.
Pelikán v rozhovoru uvedl, že zůstane v současné vládě, protože kabinet je v demisi, a sám tedy již demisi podat nemůže. Mohl by pouze požádat prezidenta, aby ho z funkce uvolnil. Nechce ale přidělávat práci svým kolegům.
O odchodu uvažoval delší dobu, k rozhodnutí přispěl i jeho verdikt o vydání ruského hackera Jevgenije Nikulina do USA. "Očekával jsem, že to vyvolá u některých politických subjektů v Česku nepřátelské reakce a nechtěl jsem tím zatěžovat jednání o budoucí vládě," vysvětlil Pelikán.
Jako další důvod uvedl, že jeho stanoviska a názory nejsou vždy v souladu s většinovým stanoviskem ANO. Týká se to podle něj například postoje k hnutí SPD, ale nejenom toho. "Velmi obtížně hledám porozumění u řady poslanců v našem klubu, co se lidských práv týká," uvedl Pelikán, který je rovněž předsedou Rady vlády pro lidská práva.
Své rozhodnutí stáhnout se z politiky sdělil ministr spravedlnosti premiérovi zhruba před měsícem. Podle Babiše měl Pelikán na starosti těžký resort a vedl si velmi dobře. "Vím, že se mu nelíbilo třeba vystupování některých kolegů poslanců z ANO kolem pana Ondráčka, když kandidoval na předsedu komise pro kontrolu GIBS. Cítil, že nový poslanecký klub má v některých otázkách jiné názory," řekl dnes premiér webům E15.cz a Aktuálně.cz. Dodal, že Pelikán byl v hnutí ANO zástupcem městských intelektuálů a jeho hlas bude chybět.
Po odchodu z ministerstva se Pelikán hodlá vrátit do advokacie. Působit chce také jako přednášející na právnické fakultě, kde má v současnosti desetinový úvazek.
Před odchodem z politiky by chtěl Pelikán ve sněmovně prosadit ještě změny v oddlužení lidí, kteří se ocitli v dluhové pasti. "Jsem rád, že jsem dotáhl do schváleného věcného záměru hromadné žaloby, které jsou moc důležité. Teď dokončujeme elektronické náramky a nový systém výběru soudců," dodal.
Pelikánovo rozhodnutí o vydání Nikulina, o něhož měly zájem Spojené státy a Rusko, kritizoval prezident Miloš Zeman. Pelikána předtím žádal, aby Nikulina vydal do Ruska. Podle Zemana může vydání Nikulina posloužit k vnitropolitickému boji v USA a Česko by se do takového boje nemělo zapojovat. Rozhodnutí kritizoval i bývalý prezident Václav Klaus nebo předseda KSČM Vojtěch Filip. Pelikánovo rozhodnutí naopak přivítali například předseda TOP 09 Jiří Pospíšil či poslankyně ODS Miroslava Němcová.
Napjaté vztahy měl Pelikán v poslední době s hnutím Svoboda a přímá demokracie (SPD). Letos v únoru označil hnutí Tomia Okamury za fašistickou stranu. Pelikán se také ve vztahu k vyjednáváním, která vedlo ANO a SPD ohledně podpory vlády, vyjádřil, že je pro něj nepřijatelné být ve vládě, která se bude jakkoli opírat o SPD.
Ministr spravedlnosti také kritizoval Okamurovy výroky o protektorátním koncentračním táboře pro Romy v Letech u Písku. Předseda SPD v lednu prohlásil, že tábor v Letech nebyl oplocený a byl v něm volný pohyb. Později se omluvil za vyjádření, že tábor nebyl oplocený, uvedl však, že ho většinou nikdo nehlídal a lidé v něm se mohli volně pohybovat. "Důrazně žádám, abyste zanechal poměřování toho, čí tragédie byla tragičtější, přestal soutěžit o to, kdo byl vyhlazován hůř," vzkázal mu počátkem února Pelikán.