Dotační podvod a poškození finančních zájmů Evropské unie možná přibudou k trestním činům, u nichž lze zajistit beztrestnost účinnou lítostí. Pachatel by tedy nebyl stíhán, pokud by uhradil škodu. V novele trestního zákoníku to navrhuje skupina poslanců z ČSSD, ANO, KSČM, ODS a hnutí Úsvit. Stát by podle nich ušetřil a mnohem rychleji by se mu vracely peníze z neoprávněně čerpaných dotací.
Nyní je podle předkladatelů situace taková, že když příjemce vyúčtuje chybně byť malou část dotace, nemá možnost omyl opravit nebo peníze vrátit, aniž by se vystavoval riziku stíhání. Je podle nich nucen se proti závěrům prověrky odvolávat až k soudům a protahovat a prodražovat řízení. "Příjemce dotace, pokud nechce být trestně stíhán, totiž nesmí přiznat chybu a státu zaplatit," píšou v důvodové zprávě.
Novela by podle autorů vedla k urychlení a zlevnění procesu vracení neoprávněně nebo nesprávně čerpaných dotací. Upozorňují mimo jiné na to, že účinnou lítost lze už nyní využít u obdobného hospodářského trestního činu, a to zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby.
Příjemců dotací z veřejných rozpočtů a evropských fondů jsou v Česku statisíce, kontroly odhalí pochybení každoročně u tisíců z nich, stojí v důvodové zprávě. V drtivé většině případů jde prý o administrativní chyby.
K předloze, kterou podepsali František Adámek (ČSSD), Stanislav Berkovec (ANO), Zdeněk Ondráček (KSČM), Pavel Blažek (ODS), Petr Adam a Marek Černoch (oba Úsvit), se nejprve vyjádří vláda. Rozhodnou o ní zákonodárci.
