Bouře kolem dění v Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) zneklidňuje především kavárenské intelektuály, většina české veřejnosti se o situaci v ústavu nezajímá. Domnívají se to alespoň politologové oslovení on-line deníkem TÝDEN.CZ. Kritika premiéra Petra Nečase (ODS), který ČSSD obviňuje z politického puče uvnitř ústavu, tak prý vyzní naprázdno - volební preference sociální demokracii příliš nesníží.
"Kdyby se volby konaly v pražské kavárně Slavia nebo v Louvru nebo nevím kde, tak by to ČSSD poškodilo. Ale protože se volby budou konat v celé republice, tak si myslím, že si toho v podstatě obyčejní lidé nevšimnou. Tohle je téma, které zmítá intelektuály, ale obyčejným lidem je fuk," komentoval situaci kolem ústavu politolog Bohumil Doležal. "No, ústav nemá takovou pověst jako hokejová extraliga, pochopitelně," konstatoval.
Ani politolog Josef Mlejnek se neobává, že by rozbroje v ÚSTR mohly tradiční voliče sociální demokracie zneklidnit a snad i odradit od účasti ve volbách do sněmovny v příštím roce. V celé situaci navíc hraje svou roli i fakt, že česká veřejnost prakticky vůbec neví, čím se ústav zabývá. To umožňuje podle Mlejnka některým skupinám dění dezinterpretovat.
Politolog Rudolf Kučera se domnívá, že ačkoliv se o ÚSTR veřejnost dostatečně nezajímá, je pro Českou republiku klíčový. "Má se starat o oběti komunistického bezpráví a těch případů je mnoho. Teď je otázka, jestli budeme ty oběti brát vážně a budeme se o ně zajímat, nebo se budeme tvářit, že tu komunismus nebyl," uvedl pro on-line deník TÝDEN.CZ.
Kde je pravda?
Zatímco Mlejnek soudí, že výměna ředitele ústavu nemůže komunistům prorazit cestu k získání moci nad Archivem bezpečnostních složek, a změnu, která v ústavu proběhla, považuje za přirozenou v souladu s rozložením moci v Senátu, Doležal personální otřesy v instituci vnímá jako politický převrat. "ČSSD provedla v ústavu politický převrat, sice podle zákona, ale to nemění nic na tom, že to politický převrat je," oponuje Doležal. Personální změny v instituci považuje za jeden ze signálů, které provázejí nástup Miloše Zemana do prezidentské funkce. "Po jeho nástupu se tu poměry mění," podotkl Doležal. "Zeman se v tom ale přímo neangažuje, také proč?" dodal.
Politolog Kučera se k názoru Doležala přiklání. "Ukázalo se, že spolupráce mezi ČSSD a komunisty - ačkoliv není potvrzená, ale ze situace vyplývá - je míněna vážně," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ. Sociální demokraté však podle jeho názoru zvolili špatný způsob, jak v ÚSTR získat vliv. "Celá akce nemá zásadní význam, zákon o ÚSTR platí, a kdyby ČSSD chtěla něco udělat, tak by musela změnit zákon," dodal politolog.
Mlejnek obavy o dezinterpretaci dějin po nástupu příznivců ČSSD do ústavu, odmítá. "Má zkušenost je taková, že drtivá většina lidí se v té věcné stránce problému nevyzná. Člověk se v tom musí skutečně vyznat a znát archivní zákon a vědět, jaké archiválie má ústav na starosti. Když pak premiér Nečas vystoupí a řekne, že komunisté chtějí získat moc nad dokumenty, tak to může na veřejnost působit, ale z věcného hlediska je to nesmysl," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ.
Jeho kolega Doležal se naopak domnívá, že je naprosto v pořádku, aby politické strany k věci zaujaly jasná stanoviska. Chybí mu proto vyjádření TOP 09. "TOP 09 se k situaci vyjádřila tak, že jí to je fuk. To řekl Karel Schwarzenberg (ministr zahraničí a předseda TOP 09, pozn. red.) Právu. Prohlásil, že má rád Hermana (bývalý ředitel ÚSTR, pozn. red.), že má rád Schusterovou (předsedkyně rady, která Hermana odvolala, pozn. red.), že má rád Uhla (člen rady zvolený levicovým Senátem, komunální politik za Stranu zelených, pozn. red.) a že si počká, jak se to vyvrbí. Mně tohle vyjádření připadá zásadně neslušné," dodal Doležal.
