Den sňatku Jana Lucemburského s Eliškou Přemyslovnou už nebude jenom suchým datem v učebnicích dějepisu. Nově se dostane i do kalendářů i diářů. Skupina poslanců totiž chce tento den dostat mezi významné dny České republiky.
Těmi v současnosti jsou například 16. leden jako den památky Jana Palacha, 12. březen jako den přístupu České republiky k Severoatlantické smlouvě (NATO) či 10. červen připomínající vyhlazení Lidic nacistickými okupanty.
Celkem má těchto významných dnů, které sice nejsou svátky, ale přesto se kvůli svému významu připomínají v tisku i vyvěšením státních vlajek, deset. Jedenáctým by se podle návrhu předloženého Augustinem Karlem Andrlem Sylorem (ÚSVIT), ale podepsaného například i místopředsedou vlády Pavlem Bělobrádkem (KDU-ČSL), ministrem kultury Danielem Hermanem (KDU-ČSL), ale i bývalým ministerm zdravotnictví Leošem Hegrem (TOP 09) i 31. srpen připomínající spojení lucemburské a přemyslovské dynastie.
"Většina našich historiků se shoduje v tom, že data 31. srpen, resp. 1. září roku 1310 se stala významným mezníkem v dějinách českého státu," odůvodňují předkládající poslanci svůj návrh. Poslední srpnový den totiž podle Zbraslavské kroniky dostal Jan Lucemburský české země v léno a první zářijový den si vzal Elišku Přemyslovnu.
"Spojení dvou významných vládnoucích rodů Přemyslovců a Lucemburků v osobě Elišky a Jana přineslo nejen posílení české státnosti, ale také pro české země to nejcennější: potomka Václava - budoucího krále a císaře Karla IV.," píše se v důvodové zprávě. Sňatek Elišky Přemyslovny a Jana Lucemburského se tak podle poslanců stal historickým mezníkem v dějinách českých zemí a datum 31. srpna 1310 "změnilo běh budoucích událostí českého lidu i země k lepšímu postavení a posílení mezinárodní autority".
