Sněmovna odmítla hlasy vládní koalice komunistický návrh, podle něhož se příplatky za parlamentní funkce měly snížit o třetinu. Poslanci o tom rozhodli vzhledem k tomu, že minulý týden schválili vládní novelu o pětiprocentním snížení platů ústavních činitelů.
"Každý další zásah tohoto typu narušuje koncepci systému postaveného na vzájemném vyvážení platů ústavních činitelů," uvedl poslanec ODS Vladislav Vilímec. Návrh KSČM, která nyní nemá zastoupení ve vedení sněmovny, je podle Vilímce mediálně vděčný. Nižší platy funkcionářů sněmovny a Senátu by ale mohly vést i ke snížení vážnosti moci zákonodárné, míní poslanec.
Poslankyně KSČM Kateřina Konečná marně nabízela možnost novelu o platech ústavních činitelů při dalším projednávání upravit. "Nebyl by problém snížit plat premiéra," podotkla. Předsedovi KSČM Vojtěchu Filipovi se nepodařilo prosadit ani to, aby sněmovna se svým verdiktem vyčkala do přijetí novely o snížení platů ústavních činitelů.
Komunisté navrhovali snížit koeficienty, kterými se platy funkcionářů násobí. Například příplatek předsedů parlamentních komor by klesl zhruba ze 107 300 na 71 300 korun a místopředsedům přibližně z 57 800 korun na 38 300 korun. Pokles příplatků o třetinu by se týkal dále předsedů výborů, podvýborů, komisí, delegací a klubů stejně jako jejich místopředsedů kromě podvýborů. Pouze místopředsedové podvýborů by brali místo nynějších asi 6500 korun necelých 600 korun navíc. Základní plat zákonodárců nyní činí zhruba 59 tisíc korun.
Sněmovna se také zabývala návrhem poslanců ČSSD, který měl některé ústavní činitele připravit o výhodu cestování ve veřejné hromadné dopravě zdarma. Toto ustanovení ale poslanci už dříve zakomponovali do vládní novely o snížení platů představitelů státní moci, která nyní čeká na rozhodnutí Senátu. Sociální demokraté proto novelu zákona týkající se jízdenek stáhli z jednání.
