Sněmovna podpořila poslaneckou i prakticky totožnou senátní ústavní předlohu o omezení imunity zákonodárců a ústavních soudců. Obě novely ruší doživotní imunitu - trvala by jen po dobu mandátu. Ústavní novely míří do ústavně-právního výboru.
Totožnou poslaneckou předlohu schválila sněmovna v únoru. Později však narazila v Senátu, senátoři ji i kvůli absencím řady z nich nepřijali o dva hlasy. Poslanci a také senátoři obratem předložili úpravu znovu.
Jedna z předkladatelek poslaneckého návrhu Kateřina Klasnová (VV) označila současnou doživotní trestněprávní imunitu za anomálii. Podobně se vyjádřila i zpravodajka Ivana Weberová (ODS). "Současná podoba imunity je excesivní realitou," uvedla.
Naopak Daniel Korte (TOP 09 a Starostové) pokládá ústavní novelu za čirý populismus; je podle něho zbytečná a dokonce škodlivá. Podle Borise Šťastného (ODS) by bylo špatné, kdyby poslanec mohl být popotahován po skončení mandátu.
Nadále by podle předloh platilo, že poslance ani senátora nelze trestně stíhat bez souhlasu komory, jejímž členem je. Pokud by ale sněmovna nebo Senát s vydáním nesouhlasily, nic by nebránilo stíhání zákonodárce po zániku mandátu. Obdobně by to platilo pro ústavní soudce, o jejichž vydání rozhoduje horní parlamentní komora.
Senátor Miroslav Nenutil (ČSSD) podotkl, že poslanecká a senátní předloha se liší jen v účinnosti. Poslanecká by měla být účinná dnem vyhlášení, senátní první den druhého kalendářního měsíce po vyhlášení.
Takzvané přestupkové imunity se návrhy netýká. Zákonodárci si mohou vybrat způsob projednání svého přečinu, a to buď v obvyklém správním řízení, nebo v mandátovém a imunitním výboru.
