Sněmovna má o čtyřprocentním snížení platů ústavních činitelů a zdanění jejich náhrad rozhodovat 3. listopadu. Poslanci se na tomto odkladu dohodli před posuzováním úprav Senátu, který zdaňování náhrad považuje za obtížně proveditelné a proto jej odmítl.
Sněmovna v rámci úsporných opatření ke snížení schodku státního rozpočtu v příštím roce navrhla v zákoně o daních z příjmů zavést od příštího roku zdanění peněžních náhrad na cestování do ciziny, leteckou dopravu, ubytování, stravování a služby asistentů.
ČTĚTE TAKÉ: Upíři ze sněmovny. Kteří poslanci si přilepšují nejvíc?
V novele o platech však sněmovna ponechala přes návrh poslance KSČM Petra Braného pasáž, podle níž náhrady dani z příjmů nepodléhají. Nyní nemá šanci to změnit. ČSSD však už oznámila, že navzdory problematičnosti podpoří původní sněmovní návrh, byť její senátoři podporovali senátní verzi.
Rozdílné úpravy v zákonech budou podle některých senátorů znamenat, že náhrady zůstanou nezdanitelné. Jejich zdanění by bylo obtížné provést už kvůli tomu, že náhrady například na stravu a reprezentaci bývají sloučené, přičemž i podle sněmovní verze mají zůstat náhrady na reprezentaci nezdaněné. Navíc plat prezidenta nepodléhá dani z příjmu, avšak náhrady pro hlavu státu by zdaněny být podle sněmovny měly.
ČTĚTE TAKÉ: Sněmovna schválila rozpočet v prvním čtení
Čtyřprocentním snížením platů ústavních činitelů, které odpovídá zamýšlenému snížení mezd ve státní sféře, souvisí spornými opatřením ke snížení schodku státního rozpočtu v příštím roce. Snížení se týká 4800 lidí. V případě zhruba 3500 představitelů státní moci a soudců státní rozpočet podle vlády ušetří kolem 95,5 milionu korun. Za 1300 státních zástupců úspora činí asi 31,2 milionu korun.
Foto: Jan Schejbal, Karel Šanda
