Poslanecká sněmovna se v úterý sejde na své zřejmě poslední řádné schůzi před podzimními sněmovními volbami. V návrhu programu je zatím 90 bodů a mezi nejsledovanější bude patřit žádost policie o vydání předsedy hnutí ANO Andreje Babiše a jeho prvního místopředsedy Jaroslava Faltýnka k trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo. Kromě toho by poslanci měli rozhodovat o 16 zákonech, schvalovat by měli hlavně mezinárodní smlouvy.
Policejní žádostí o souhlas s vydáním k trestnímu stíhání Babiše a Faltýnka by se měla sněmovna zabývat ve středu 6. září jako prvním bodem. Mandátový a imunitní výbor v tomto týdnu doporučil poslancům oba politiky vydat. Babiše chce policie stíhat pro podezření z dotačního podvodu a z poškození finančních zájmů Evropské unie. Faltýnek je podezřelý z dotačního podvodu ve formě účastenství.
Faltýnek a Babiš čelí trestnímu oznámení v souvislosti s Farmou Čapí hnízdo od sklonku roku 2015. Firma patřila do přelomu let 2007 a 2008 do holdingu Agrofert, který Babiš tehdy vlastnil. Poté změnila formu vlastnictví, a nebylo tak možné dohledat jejího majitele. Díky změně dosáhla na padesátimilionovou evropskou dotaci. Po několika letech, kdy dodržovala dotační podmínku, se vrátila k Agrofertu.
Podle Babiše má tato kauza za cíl ovlivnit volby a následně složení nové vlády. Podle Faltýnka policie před poslanci v žádosti o vydání zatajila některé důkazy.
Vedle policejní žádosti o vydání je na návrhu programu devět zákonů ve třetím čtení. Jeden zákon, novela lesního zákona, je v prvním čtení, ale vláda navrhla, aby ji Sněmovna schválila ve zrychleném režimu už v prvním čtení. Dva zákony zamítl Senát a čtyři vrátil s pozměňovacím návrhem. Ve sněmovně je přitom téměř 200 zákonů, jejichž projednávání dosud nebylo ukončeno.
Poslanci by se už na návrh organizačního výboru neměli zabývat předlohami v prvním nebo druhém čtení. Na programu se tak neocitla například novela zákona o České národní bance, která má dát bance zákonné zmocnění určovat parametry hypoték.
Ve třetím čtení by měli poslanci rozhodnout o vládním návrhu na zrušení zákazu dodávek do jaderné elektrárny v íránském Búšehru. Předchozí návrh, který předložili poslanci KSČM, zamítli. Z vládních předloh by měli poslanci schvalovat návrh zákona o platebním styku nebo novelu zákona o rozpočtových pravidlech, která mění pravidla poskytování dotací. Z poslaneckých předloh dostal šanci mimo jiné návrh na rozšíření okruhu osob, které mohou žádat o odškodnění za nemovitosti zanechané kvůli druhé světové válce na Podkarpatské Rusi.
Novela lesního zákona, kterou by měla Sněmovna schvalovat už v prvním čtení, má podle vlády zabránit privatizaci státních lesů. Každé možné nakládání se státními lesy bude muset schválit ministerstvo zemědělství. Ministerstvo v důvodové zprávě k novele zákona píše, že vycházelo při tvorbě normy z koaliční smlouvy. "Nebudeme privatizovat státní lesy" a "zákonem stanovíme nezcizitelnost státních lesů", uvádí smlouva. Předlohu kritizuje bývalý ministr zemědělství Petr Bendl (ODS), který ji označuje za populistický a hloupý návrh.
ODS naopak čeká na konečné schvalování svého návrhu na snížení spotřební daně z piva. Ministr financí Ivan Pilný (ANO) ho však označil také za populistický a nelíbí se mu ani odhadovaný výpadek spotřební daně zhruba 800 milionů korun. Sněmovní rozpočtový výbor nepodpořil jeho návrh na zamítnutí, konečné slovo však budou mít poslanci.
Kromě zákonů by poslanci měli také dát souhlas s ratifikací komplexní hospodářské a obchodní dohody CETA mezi EU a Kanadou a také schvalovat pařížskou dohodu o klimatu.
Poslanci by také měli volit nové členy širšího vedení Nejvyššího kontrolního úřadu. Při posledních čtyřech volbách od loňského října až do letošního října zvolili ze šesti kandidátů jen jednoho. Ostatní pokusy byly neúspěšné.
