Poslanci si zrušili doživotní imunitu, Kalouskovi plán nevyšel

Domácí
13. 2. 2013 11:58
Hlasování Poslanecké sněmovny o imunitě.
Hlasování Poslanecké sněmovny o imunitě.

Sněmovna opět schválila ústavní novelu, která omezí imunitu zákonodárců a ústavních soudců. Předloha, kterou nyní musí posoudí Senát, ruší doživotní imunitu. Trvala by jen po dobu mandátu.

V dolní komoře neuspěl ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) s ještě radikálnějším řešením, které by imunitu zúžilo jen na projevy zákonodárců v parlamentu. Obdobnou předlohu už sněmovna schválila i dříve, v Senátu se ale pro její podporu nenašlo dost hlasů.

Pro poslaneckou předlohu podepsanou zástupci všech sněmovních stran hlasovalo 148 ze 162 přítomných zákonodárců, proti jich bylo pět. Pro změnu ústavy je ve sněmovně potřeba nejméně 120 hlasů.

Stejnou poslaneckou novelu jako teď sněmovna schválila už loni v únoru. Později však narazila v Senátu, senátoři ji i kvůli absencím řady z nich nepřijali o dva hlasy. Poslanci a také senátoři obratem předložili úpravy znovu. Někteří členové horní komory nyní ujišťují, že tentokrát ústavní novela projde.

Ministr financí Miroslav Kalousek.Zástupkyně předkladatelů Kateřina Klasnová (VV) zdůraznila, že doživotní imunitní je rarita. Připomněla, že zákonodárci už omezili v souvislosti s přímou volbou rozsah imunity prezidenta, a měli by ji tedy vyšší než hlava státu. Naopak Daniel Korte (TOP 09) označil předlohu za ryze populistickou a v horším případě škodlivou. S tím nesouhlasila zpravodajka Ivana Weberová (ODS), podle níž je v kontextu evropských úprav.

Nadále by podle předlohy platilo, že poslance ani senátora nelze trestně stíhat bez souhlasu komory, jejímž je členem. Pokud by ale sněmovna nebo Senát s vydáním nesouhlasily, nic by nebránilo stíhání zákonodárce po zániku mandátu. Obdobně by to platilo pro ústavní soudce, o jejichž vydání rozhoduje horní komora.

Kalouskův návrh podpořilo 50 ze 168 přítomných poslanců, proti jich bylo 72. Vycházel z ministrova přesvědčení o tom, že zákonodárci neumějí institut imunity využívat. Vydávají k trestnímu stíhání na žádost policie prakticky kohokoli a vydávání zákonodárců se stává nástrojem politického boje.

"Nepodal jsem ho proto, že veřejnost instrument vnímá jako neoprávněné privilegium," zdůrazňoval Kalousek, jenž podpořil i původní poslanecký návrh. Ministr později připustil, že s úspěchem nepočítal. Je prý ale přesvědčen o tom, že vývoj nelze zastavit a některá z příštích sněmoven "relikt" zruší. "Je třeba nepřestat to zkoušet," dodal ministr.

S jeho slovy o politickém boji nesouhlasil místopředseda sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD), podle kterého v této věci může mít dolní komora čisté svědomí. Jiří Paroubek (NS-LEV 21) označil Kalouskův návrh na nevhodný a nedomyšlený; mohl by prý vést k politickému zneužívání trestního stíhání poslanců.

Od roku 1993 sněmovna vydala k trestnímu stíhání 19 poslanců, přičemž Josef Krejsa (SPR-RSČ) a David Rath (zvolen za ČSSD) byli vydáni dokonce ve dvou případech. V nynějším volebním období vydala dolní komora ke stíhání nejvíce svých členů - zatím šest.

Autor: ČTK Foto: ČTK , Lucie Pařízková

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ