Sněmovna podpořila navzdory kritice opozice novelu služebního zákona z pera poslanců sociální demokracie. Koalice ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL tím splnila podmínku prezidenta Miloše Zemana pro jmenování nové vlády.
Předloha přečkala návrh pravicové opozice na zamítnutí a míří k posouzení do výborů. Norma mění zákon z roku 2002, jenž dosud nenabyl účinnosti. Poslanci už avizovali, že ji přepracují.
Zatímco předkladatelé zdůvodňovali předlohu potřebou odpolitizovat státní správu, opoziční poslanci mluvili o Zemanově podmínce a o vládním angažmá šéfa hnutí ANO Andreje Babiše, který by asi nebyl schopen dodat negativní lustrační osvědčení. Také proto místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek mluví o normě jako o "lex Babiš".
"Potřebujete vyrobit výjimku pro vašeho šéfa," uvedl předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura. Podle Františka Laudáta (TOP 09 a Starostové) jde o nepřímou novelu a paralyzaci lustračního zákona. "Trváme na tom, že tento stát by neměli řídit estébáci," zdůraznil. Laudátův stranický kolega Jiří Koubek varoval před tím, že Zeman by mohl přijít s dalšími podmínkami - třeba aby mu koalice přinesla čerstvé jahody nebo zatančila častušku.
Služební zákon naopak hájila například místopředsedkyně ANO Věra Jourová, pozměňovací návrh podle ní splní kritéria dobrého zákona. Norma bude podle ní znamenat sebeomezení politické garnitury. "Pokud to neuděláme brzo, neřkuli hned, tak už to půjde velmi těžko," řekla.
Jourová po hlasování také řekla, že koalice ve služebním zákonu navrhne upřesnění pozice například státního tajemníka, generálního ředitele nebo podmínek pro výběr lidí. "Je toho poměrně hodně, ale tím neříkám, že bychom ten zákon chtěli přepsat celý, jak tady dnes zaznívalo," řekla. Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka předpokládá, že parlament zákon schválí v první polovině roku a jeho plná účinnost by měla nastat k 1. lednu příštího roku.
Zástupce předkladatelů Jeroným Tejc (ČSSD) pravici nařkl, že vytváří pseudotémata. Vidí za tím její strach, že bude norma schválena. Zpravodaj a Tejcův stranický kolega Jan Chvojka podotkl, že od pravicových poslanců neslyšel jediný konkrétní návrh, jak by měla státní správa vypadat; mluvili prý jen o lustračním zákonu a o lex Babiš.
Předloha se ale nelíbí ani komunistům, podle jejich předsedy Vojtěcha Filipa neřeší, co má. Je podle něho potřeba ji upravit a dovést služební zákon k účinnosti.
Jednání o normě provázel i procedurální souboj. Poslanci TOP 09 a Starostů dvakrát navrhli odročení debaty na příští měsíc. Sociální demokraté, aby získali čas na přesun dostatečného počtu koaličních poslanců do sálu, kontrovali přerušením na čtvrt hodiny. Sněmovna žádný z návrhů neschválila.
| Služební zákon |
|
Nynější předloha ČSSD se neliší od té, kterou sociální demokraté podali už v minulém volebním období. Sněmovna jej ale do rozpuštění nestačila projednat. Předloha sociální demokracie mimo jiné ruší oprávnění vlády upravit organizační strukturu služebního úřadu, které má zůstat pouze generálnímu řediteli státní služby. Bude stát v čele nového generálního ředitelství státní služby a jeho funkční období má být šestileté.
Norma by zrušila smluvní platy a zavedla šestnáct platových tříd místo dvanácti. Na osm měsíčních platů, tedy zhruba na dvojnásobek, by předloha zvýšila pokutu za nesprávný úřední postup. Předloha taky ruší některé výhody, které by úředníkům přiřkla původní norma z roku 2002, a omezuje výši odměn.
Svou novelu služebního zákona poslala Sněmovně vláda v demisi Jiřího Rusnoka. Liší se například ve způsobu jmenování generálního ředitele státní služby a přidala by úředníkům některé benefity, třeba ošatné a dopravné. Tuto předlohu by mohli poslanci začít projednávat na únorové schůzi. |
