Důvěra v prezidenta Miloše Zemana po dvouměsíčním poklesu v květnu mírně vzrostla. Věří mu 51 procent lidí. Je to o dva procentní body více než v dubnu, ale o pět méně než v únoru. Nejhůře z ústavních institucí dopadla sněmovna, naopak nejlépe na tom jsou obecní zastupitelstva a starostové. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).
Obecní zastupitelstvům a starostům věří 63 procent dotázaných, což je podobné jako v předchozích měsících. Důvěra v krajská zastupitelstva mírně stoupla na 45 procent, hejtmani jsou na 41 procentech. Vládě v demisi důvěřuje třetina veřejnosti, Senátu 29 procent lidí a sněmovně 28 procent.
"V meziročním srovnání oproti květnu 2017, kdy v důsledku tehdejší vládní krize propadla důvěra zejména v případě vlády, prezidenta a Poslanecké sněmovny, je právě u těchto tří institucí aktuální hodnocení zřetelně lepší," uvedli statistici. Loni v květnu byla důvěra v prezidenta na 41 procentech, u vlády na 23 procentech a sněmovně tehdy věřilo 21 procent Čechů.
Důvěra prezidentovi roste s narůstající spokojeností se současnou politickou situací, s posunem po škále politické orientace od pravice k levici a rovněž se stoupajícím věkem. Naopak pokles důvěry je statisticky významně propojený se zvyšujícím se stupněm dokončeného vzdělání.
U krajských a obecních zastupitelstev, hejtmanů a starostů roste důvěra spolu hodnocením životní úrovně vlastní domácnosti a ekonomické situace v ČR, se spokojeností s politickou situací, spokojeností s vlastním životem a s důvěrou k jiným zkoumaným institucím. V případě obecních zastupitelstev a starostů má ještě vliv i velikost obce, když platí, že v menších obcích bývá důvěra v tyto instituce vyšší.
Se současnou politickou situací v ČR je spokojeno 15 procent lidí, o dva procentní body více než v dubnu. Nespokojených je 52 procent Čechů, což je meziměsíčních pokles o pět procentních bodů. Odpověď "ani spokojen, ani nespokojen" pak zvolilo 30 procent dotázaných.
