Vláda Andreje Babiše (ANO) podle opozičních stran v době ekonomického růstu nemyslí na investice a reformy, za přebytkem loňského státního rozpočtu ve výši 2,9 miliardy korun je řada faktorů, které kabinet nemohl ovlivnit. Po čtvrtečním zveřejnění výsledků hospodaření státu v minulém roce to uvedli lídři opozičních stran. Rozpočtu podle nich nahrálo například proplácení evropských projektů z let 2007-2013.
Předseda ODS Petr Fiala uvedl, že výsledek plnění rozpočtu je na první pohled pozitivní. "Při pohledu na detailní čísla se však ukazuje, že za dobrým výsledkem stojí faktory, které současná vláda ovlivnit nemohla," napsal Fiala. Zmínil se například o růstu příjmů z prodeje emisních povolenek, kde cenu určuje trh, a finální proplácení evropských projektů z období 2007-2013.
Podle Fialy by hospodářský růst bylo možné využít lépe. "Je škoda, že aktuální růst využívá vláda místo na potřebné změny státní správy, kvality vzdělávání nebo investic do dopravní infrastruktury na obědy zdarma, jízdné téměř zdarma a podobně," dodal Fiala.
Poslanec Mikuláš Ferjenčík (Piráti) uvedl, že růst příjmů státního rozpočtu je tažený nízkou nezaměstnaností a růstem mezd ve firmách i ve státní správě. "Stát má dobré výsledky díky tomu, že lidé platí více na daních," uvedl. Za další faktor zlepšení výsledků rozpočtu považuje peníze z Evropské unie, bez kterých by byl v deficitu. "Je pozitivní, že vládě se konečně podařilo realizovat alespoň nějaké investice, nicméně stále to není dostatečné," dodal.
Předseda SPD Tomio Okamura má zásadní výhrady k výdajům. "Výsledek mohl být pro peněženky našich občanů mnohem lepší - pokud by vláda výrazně šetřila náklady při správě státu, tzn. například zrušili financování politických neziskovek, omezili podporu nepřizpůsobivým občanům či solárním baronům," napsal Okamura ČTK. Preferoval by snížení daní či investice do infrastruktury. Současný výsledek považuje za "smutnou nevýhru". "V příštích letech přijde zákonitě období ekonomické krize, a tyhle prohospodařené peníze budou citelně chybět," dodal.
Předseda KSČM Vojtěch Filip, jehož strana toleruje vládu ANO a ČSSD, výsledek hodnotí příznivě. "Vychází zejména ze samotného růstu ekonomiky, malé nezaměstnanosti, takže jsou příjmy kladně ovlivněny zvýšeným příjmem daně fyzických osob. Pozitivně lze hodnotit i nárůst kapitálových výdajů a příjmy z EU. Nesoulad mezi jednotlivými položkami bude předmětem jednání o státním závěrečném účtu," napsal ČTK Filip.
"Děti nás proklejí"
Podle předsedy lidovců Pavla Bělobrádka předvedlo ministerstvo financí klasický účetní trik trvající dlouhé roky. "Naplánujeme nereálný schodek, abychom mohli být slavní," vysvětlil. Schválený rozpočet na loňský rok počítal se schodkem 50 miliard korun. "Navíc tam hodně skočily evropské peníze z minulého období," napsal Bělobrádek.
Předseda TOP 09 Jiří Pospíšil uvedl, že přebytek je důkazem toho, že vláda v době ekonomického růstu zanevřela na investice a strukturální reformy. "Místo toho upřednostnila dobře vypadající čísla. Těmi pak bude mávat a bít se do prsou, jak nás zachránila. Opak je ale pravdou," uvedl Pospíšil v tiskovém prohlášení.
"Sněmovna schválila vládě zákonem výdaje na rok 2018 ve výši 1364,5 mld. korun, po změnách vzhledem k EU 1376,74 mld. korun. Skutečné výdaje byly 1400,97 mld. korun. Vláda tedy utratila o desítky miliard více, než určil zákon. Projídáme zítřek a ještě tomu tleskáme. Děti nás proklejí," dodal předseda poslanců TOP 09 a bývalý ministr financí Miroslav Kalousek.
Šéf STAN Petr Gazdík pogratuloval vládě, že se jí daří marketingově udržovat zdání, že stát hospodaří lépe než dříve. Podle Gazdíka kabinet málo investuje. "A podezírám vládu, že schodek už tradičně nadhodnocuje, aby pak mohla říct, že to vyšlo lépe," dodal.
