Vládní krize
Předčasné volby v červnu asi nebudou kvůli dohodě lídrů koalice

Předčasné volby do sněmovny v červnu nebudou, pokud bude platit nedělní dohoda lídrů dosavadní vládní koalice na prosazení opatření k snížení rozpočtových schodků v parlamentu. Některá z nich ale vláda sněmovně ještě nepředložila a jejich schvalování v obou komorách by zabralo přinejmenším několik měsíců.

Dohodu Petra Nečase (ODS), Karla Schwarzenberga (TOP 09) a Radka Johna (VV) zpochybnila místopředsedkyně VV Kateřina Klasnová, podle níž byla nedělní schůzka jen informativní. Šlo prý o návrh, ke kterému zaujme konečné stanovisko stranické grémium.

Věci veřejné, které v pátek asi skončí jako koaliční strana, by přitom podle nedělní dohody měly ve sněmovně podpořit například zvýšení daně z přidané hodnoty a další daňové změny, nižší valorizaci důchodů a zavedení zápisného na vysokých školách.

Na schůzi, která začne v úterý, je na programu jen změna ve výpočtu důchodů. Další navrhovaná opatření musí vláda v podobě novel zákonů teprve projednat a předložit poslancům.

Z informací z nedělní schůzky lídrů dosavadní koalice vyplynulo, že VV by měly podpořit všechny záležitosti, které byly dohodnuty do 11. dubna. Nyní ale není jasné, zda vedení VV takový postoj podpoří. Navíc není zřejmé, zda ODS a TOP 09 bude podporu VV potřebovat. Vicepremiérka Karolína Peake, která z VV vystoupila a vyvolala jejich rozpad, totiž nyní tvrdí, že už má dostatek poslanců pro podporu vlády bez Věcí veřejných.

Předčasné sněmovní volby se musejí podle ústavy uskutečnit do 60 dnů po rozpuštění dolní komory. Rozpustit sněmovnu má prezident, pokud se na tom shodne ústavní většina poslanců. Rozhodnout by o tom zákonodárci museli do konce tohoto týdne, jestliže by se volby měly konat alespoň poslední červnový víkend.

Červnové volby by navíc mohly ohrozit včasné schválení pravidel k přímé volbě prezidenta. Předloha však na schůzi, která začne v úterý, zařazena ve druhém čtení a závěrečném schvalování není. Pokud by sněmovna přece jen stihla prováděcí zákon schválit nyní, a poté skončila, musela by se spoléhat na to, že normu nezmění Senát a nevetuje ji prezident Václav Klaus. V takovém případě by totiž bylo nutné zahájit schvalovací proces znovu a dokončit jej během tří měsíců.