Evropští diplomaté či například europoslanci se o nadcházející druhé kolo prezidentských voleb v ČR pochopitelně zajímají. V Bruselu je ale volba nové české hlavy státu sledována s poněkud menším zaujetím než například vlekoucí se vyjednávání o nové německé vládě. Město, kde sídlí většina institucí EU, čeká na to, jaké budou další české postoje ke klíčovým otázkám, které nyní unie řeší.
"Je to jako vždycky, když nejde o velkou zemi. Dění v ostatních státech EU je vnímáno odtažitěji. Ale pro ty, kdo se o věc zajímají a třeba pro politické lídry je stávající situace celkem zvláštní," řekl dlouholetý pozorovatel bruselského politického dění a novinář belgického Le Soir Jurek Kuczkiewicz.
Také v belgické metropoli, kde sídlí většina unijních institucí, je páteční a sobotní volba mezi Milošem Zemanem a Jiřím Drahošem často interpretována jako střet mezi zřejmě proruským a antievropským prezidentem a jeho více prozápadním či proevropským vyzyvatelem. "Politický Brusel" se tak snaží pochopit směr, kterým se letos na jaře Česko v Evropě vydá, upozornil Kuczkiewicz.
Novinář připomněl širší kontext znovu se objevujícího dělení Evropy na staré a nové členské země EU, na západ a východ bloku, například v souvislosti s pohledem na řešení migrační krize. Kuczkiewicz také upozornil na souvislosti prezidentské volby s jmenováním Andreje Babiše předsedou vlády. "Je vnímán jako populista, ale také jako liberál, proevropský, byznysu přející populista, což je celkem složité na pochopení," podotkl novinář.
Na dění kolem volby prezidenta se na jednáních a schůzkách ptají svých českých kolegů diplomaté z dalších unijních států. "Jasně že se ptají. Ale nemám jim moc co říct, kromě toho, že je to tak 50 na 50," poznamenal jeden z významných českých diplomatů v Bruselu. Podprahově je přitom podle něj jasné, kterého z obou kandidátů by na Pražském hradě většina ostatních zemí unie viděla raději.
Také podle analytika Pietera Cleppeho z bruselského střediska Open Europe není tajemstvím, že představitelé bruselských institucí a mnoha členských zemí "drží palce panu Drahošovi". "Zeman možná není úplně protievropský a svět neskončí, když se k moci dostane někdo k EU kritický. Také v jiných zemích unie vidíte velmi kritické politiky," připomněl Cleppe.
V centrále EU podle bruselského analytika vnímají, že růst podobných politiků je symptomem hlubšího problému v unii, který je třeba řešit. Byl to přitom právě Zeman, který po nástupu do funkce vyvěsil za účasti tehdejšího šéfa Evropské komise Josého Manuela Barrosa na Pražském hradě modrou unijní vlajku s kruhem žlutých hvězd.
"Možná jsem optimista, ale věřím, že i v Bruselu si někteří lidé myslí, že reformy jsou potřeba," poznamenal Cleppe. Se Zemanem a dalšími euroskeptiky se podle něj sice neshodnou v řešeních, ale na potřebě změn ano. "Občané by měli být s evropským projektem spokojenější," řekl analytik.
O blížící se prezidentské volby se zajímají i europoslanci z jiných zemí unie. "Ptají se mě docela často. V posledních dvou týdnech je to skoro první otázka na dobré ráno tady v Evropském parlamentu," řekla europoslankyně Martina Dlabajová, která dala jasně najevo, že pro Zemana nyní hlasovat nebude. Její kolegové prý o postojích a názorech obou účastníků přehled mají. "Náš současný prezident asi nezanechal úplně nejlepší dojem," dodala.
