Atmosféra v koalici houstne. Vzájemné slovní potyčky mezi politiky nabývají na intenzitě. Zatím posledním atakem bylo vyjádření ministra financí Miroslava Kalouska, který označil dva europoslance ODS za "bezvýznamné idioty". Mohou politici úspěšně spolupracovat i přes podobné výroky? Má vůbec vláda naději udržet se až do konce svého volebního období? Na tyto a další otázky odpovídala v rozhovoru pro on-line deník TÝDEN.CZ politoložka Vladimíra Dvořáková.
V poslední době se přestřelky a osobní útoky uvnitř koalice vyostřily. Čím si to vysvětlujete?
Myslím si, že přestřelky jsou zde od samého počátku. Nehovořila bych o tom, že se něco vyostřuje, spíš to je permanentní stav. Nejde totiž o hledání kompromisu, jak společnou politiku nastavit, ale po celou dobu je zde otázka vlivu a přístupu jednotlivých stran k tomu, co bych nazvala rentou. To znamená, jakým způsobem získat peníze od státu a převést je k napojeným podnikatelským subjektům. Konflikt tedy není o míře obsahu, ale o tom, jestli se při nových zákonech vytvoří podmínky, které jsou výhodné pro konkrétní podnikatelské skupiny.
Ministr financí Miroslav Kalousek nazval europoslance "bezvýznamnými idioty". Byť se později za své výroky omluvil, není už to za hranicí politického soupeření?
To už je jenom ubohost v jednání a chování. Zde se ztrácí kultura chování. Je to možná otázka toho, zda úplně ztratili soudnost. Ale média tyto věci přejímají a politici mohou mít představu, že tohle je chování, které voliče nadchne a získá jim popularitu.
Kam až může podobné chování v politice dojít?
Někdy bychom měli spíše přijmout opatření vůči sociálně nepřizpůsobivým poslancům... Tato vystoupení jsou nejnebezpečnější v tom, že vulgarita je normální součást života. Je to až snaha ventilovat věci do formy násilí, vyvolávání sociálního napětí a konfliktů, což bylo dříve typické pro levicové strany.
Může vůbec spolupráce mezi koaličními partnery, kteří se neustále urážejí, fungovat?
Hlavní příčina, proč to nemůže fungovat, je ta, že se přímo do politiky promítají konkrétní zájmy konkrétních skupin, na nichž jsou politici do jisté míry závislí. Stačí se podívat, jak se u nás rozhoduje o rozpočtu a škrtech. Vůbec se totiž nevychází z toho, aby se řeklo, co jsou priority rozpočtu. Bere se to pouze z pohledu, kdo má jakou mocenskou možnost a jak to bude financovat. Panuje tady přesvědčení, že pokud nějaké ministerstvo dostane miliardy navíc, část půjde i do stranické pokladny.
Podle čerstvého průzkumu společnosti STEM klesly volební preference všem stranám kromě KSČM. Jak si to vysvětlujete?
Lidi vůbec netuší, za čím by se mělo jít. Dříve se bojovalo za záchranu demokracie, ale teď nevědí. Navíc za to, co se tu dělo posledních 20 let, komunisti nemůžou. Na rozdíl od všech ostatních stran. A v momentě, kdy jsou problémy, tak jim logicky rostou preference.
Vsadila byste si na to, že současná vláda vydrží až do konce svého volebního období?
Nevsadila. Životnost vlády je však závislá i na tom, jak se budou vyvíjet jiné věci, například prezidentské volby. Konflikty uvnitř koalice mohou být i částečně dané tím, že koalice neví, na jakých základech funguje. Dokládá to například silný vztah prezidenta k Věcem veřejným, který si vytvořil velký manévrovací prostor. Navíc jejich odchod z vlády může vládu úplně potopit.
