Odloženo
Přímá volba starostů? Až se vláda poučí z boje o Hrad

Zavedení přímé volby starostů se prozatím odkládá. Rozhodla o tom minulý týden v rámci redukce plánu legislativních prací vláda. Podle mluvčího ministerstva vnitra Břetislava Olivy tak odpadl úkol připravit paragrafové znění ústavní novely a dalších předpisů, které by přímou volbu starostů v některých obcích umožnily. 

"Ministerstvo vnitra s ohledem na předpokládanou věcnou i časovou náročnost legislativního procesu doporučilo vládě přehodnotit úkoly týkající se zavedení přímé volby starostů," uvedl mluvčí Oliva, podle něhož je nejprve nutné vyhodnotit zkušenosti z přímé volby prezidenta republiky a přijmout nový volební zákon. Teprve poté by měla být řešena otázka zavedení přímé volby starostů.

Podle věcného záměru zákona schváleného kabinetem loni v lednu byla přímá volba starostů omezena jen na obce, které nemají obecní radu. Tento model údajně neměl znamenat radikální změnu do současné koncepce fungování samosprávy, s jeho zavedením se počítalo již při komunálních volbách v roce 2014.

Rada se v současnosti nevolí v obcích, kde má zastupitelstvo méně než 15 členů. Zákon ale umožňuje i nejmenším obcím určit si patnáctičlenné zastupitelstvo a pak zvolit radu. V obcích od tří tisíc do deseti tisíc obyvatel samo zastupitelstvo může určit, zda bude mít od 11 do 25 členů, takže rada teoreticky nemusí existovat i v některých větších obcích či dokonce městech. Z celkového počtu 6250 obcí v zemi jich do deseti tisíc obyvatel má skoro šest tisíc. Počet obcí, kde by byl starosta volen přímo, ale stanoven nikdy nebyl.

O přímé volbě starostů se začalo vážněji hovořit již v roce 2010, kdy tehdejší kabinet nechal zpracovat analýzu s cílem vytvořit podmínky pro její zavedení.