Vládní TOP 09 po nedávné přímé volbě prezidenta posílila své postavení a v případných volbách do Sněmovny by skončila na druhém místě za ČSSD. Předběhla tak občanskou demokracii, která se nyní dostala na nejnižší úroveň od roku 1998, i komunisty. Vyplývá to z aktuálního průzkumu agentury STEM. Podle ní z prezidentské volby, v jejímž druhém kolem se utkali předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg a někdejší premiér Miloš Zeman, vytěžila i Strana práv občanů - zemanovců a zřejmě by se nově dostala do dolní parlamentní komory.
Podle prvního místopředsedy TOP 09 a ministra financí Miroslava Kalouska je průzkum voličských preferencí pro každého politika zajímavá informace. "Ale je to opravdu jen informace. To, co je zásadní, je volební výsledek. A do voleb je daleko," řekl Kalousek.
ČSSD podle průzkumu preferuje 28,2 procenta dotázaných, následuje TOP 09 s 14,2 procenta preferencí a ODS s 11,6 procenta. Čtvrtí komunisté získali 11,3 procenta preferencí a zemanovci 5,2 procenta. Těsně pod pětiprocentní hranicí nutnou pro vstup do Sněmovny skončili lidovci. V porovnání s předchozím průzkumem si TOP 09 polepšila o pět procentních bodů, ČSSD o 1,7 bodu a zemanovci o 1,4 bodu. Naopak podpora ODS se propadla o 2,2 bodu a komunistů o 1,4 bodu.
Soubor dotázaných ale zahrnuje i nerozhodnuté lidi a ty, kteří preferovanou stranu nemají, nejsou ji ochotni jmenovat nebo vůbec nepůjdou volit. Podíly preferencí jsou proto nižší, než by odpovídalo skutečnému volebnímu výsledku. Navíc je nutné brát v potaz statistickou chybu, která je plus minus dva procentní body u menších stran a kolem tří procent u větších stran.
Pokud se výsledky průzkumu přepočítají na mandáty, sociální demokraté by obsadili 83 sněmovních křesel. TOP 09 by měla 42 poslanců, ODS 35, komunisté 33 a zemanovci sedm. Podle autorů průzkumu tak TOP 09 hypoteticky dosáhla stejného počtu mandátů jako ve volbách v roce 2010, naproti tomu pro ODS je to, co do počtu mandátu, nejhorší výsledek od voleb 2010.
STEM provedl průzkum ve dnech 4. až 11. února a zúčastnila se ho tisícovka lidí starší 18 let. Devětapadesát procent oslovených přitom uvedlo, že by k volbám přišlo, 15 procent tvrdí opak a 26 procent ještě neví.
