Nerozhodní a zklamaní
Průzkum: Příznivci pravice tápou. Nevědí, koho budou volit

Dvě pětiny lidí, kteří v současné době neví, koho by volili, nebo by vůbec k volbám nešli, ještě před dvěma lety kandidáty do Poslanecké sněmovny volily. Přitom 26 procent z nich dalo hlas ODS, TOP 09 a Věcem veřejným. Vyplynulo to z aktuálního zjištění společnosti STEM, podle jejíchž průzkumů se počet nerozhodných voličů letos pohybuje nad 25 procenty. Hlavním důvodem jejich nezájmu o volby je zklamání z politiky a z chování politiků.

Znechuceno politikou a chováním politiků je 98 procent "aktuálních nevoličů", 99 procent si rovněž myslí, že politici dbají jen o svůj osobní prospěch. Podle 97 procent nerozhodných voličů politika v ČR stále méně dbá na potřeby obyčejných lidí a 96 procent těchto respondentů rovněž souhlasilo s názorem, že o politice více než strany rozhoduje velký byznys.

Průzkum rovněž zjistil, že 35 procent nevoličů zásadně k volbám nechodí a politika je jim lhostejná, šest procent sice k volbám také ze zásady nechodí, ale politika jim není lhostejná, dalších 17 procent naopak neodmítá účast ze zásady, ale politika jim je lhostejná, a 42 procent neodmítá ze zásady účast ve volbách a politika jim navíc není lhostejná.

Podle STEM současně však přibývá lidí, kteří přiznávají jako důvod volby "východisko z nouze". V dubnu se s tímto tvrzením ztotožnilo 46 procent lidí odhodlaných volit. Před rokem jich bylo o čtyři procentní body méně. Mezi lidmi, kteří zvolili tuto variantu, nyní převažují příznivci ČSSD a KSČM.

Nejvíce voličů, a to 87 procent, ale uvedlo jako motiv pro zvolení své strany důvěru v její představitele. Pro více než 80 procent dotázaných je důvodem i to, že jejich strana naslouchá občanům a zná jejich problémy, usiluje o reformy nebo má jasnou strategii do budoucna. Strategii do budoucna a úsilí o reformy nejčastěji podle průzkumu uvádějí voliči ODS a TOP 09.

Komunisti (prý) umějí naslouchat

Příznivci KSČM vyzdvihují schopnost strany naslouchat lidem, zachovávat klid, řád a tradice. Stoupenci sociální demokracie jsou někde mezi oběma póly, poměrně vyrovnaně uvádějí jako důvod strategii strany a schopnost naslouchat lidem nebo poskytovat jistoty a důvěru v představitele.

Názory veřejnosti na vztah k volbám a politickým stranám STEM zjišťoval od 18. do 29. dubna a na otázky v něm odpověděla tisícovka občanů.