Památný den
Romové mají mít svátek, navrhují poslanci
05.04.2013 17:55 Původní zpráva
Prohlásit 7. březen za den památky na oběti pronásledování Romů za druhé světové války navrhuje skupina poslanců z různých stran. Toto datum by se tak zařadilo mezi významné dny a státní svátky České republiky podobně jako tam poslanci nedávno zařadili 16. leden jako den památky na Jana Palacha a 28. březen, kdy se narodil Jan Amos Komenský. I nadále by den památky obětí holocaustu Romů zůstal pracovním.
"My bychom si měli připomínat naši minulost a události spojené s romským holocaustem k ní patří," okomentovala návrh jedna z předkladatelek, poslankyně Helena Langšádlová (TOP 09). Prohlášení tohoto dne za památný by podle ní bylo vyjádřením piety k romským obětem druhé světové války.
Skutečnost, že si česká společnost nepřestane připomínat deportace Romů do koncentračních a vyhlazovacích táborů, může podle navrhujících poslanců významně přispět k potlačení stále existující nevraživosti vůči romskému etniku ze strany majoritní společnosti. Česká republika by se prý navíc zavedením dne památky obětí pronásledování Romů za 2. světové války opět dostala na průkopnickou pozici v oblasti prosazování úcty k lidským právům, důstojnosti a demokratickým tradicím. "Tato pozice přitom České republice i bývalému Československu v moderní historii mnohokráte již náležela a slušela," dodali poslanci.
"O holocaustu Romů e sice v u nás v posledních letech mluví, ale stále mnoho lidí neví, že proběhl," konstatoval František Bikár ze sdružení Romea. Během druhé světové války přitom v koncentračních a vyhlazovacích táborech zahynulo několik set tisíc Romů z celé Evropy. "Vrátil se z nich pouze každý desátý," konstatoval Bikár.
Pokud poslanci návrh schválí, připojí se k 7. březen k 27. lednu, který je dnem památky obětí holocaustu a předcházení zločinů proti lidskosti. Březnové datum přitom není zvoleno náhodou. Podle důvodové zprávy v tento den vypravili nacisté první transport českých a moravských Romů do Osvětimi 7. března 1943. O konkrétní podobě deportací se rozhodlo na poradách svolaných v Praze a v Brně 12. února 1943 inspektory neuniformované protektorátní policie. Bylo mimo jiné rozhodnuto, že vzhledem ke zdravotní situaci v obou protektorátních takzvaně cikánských táborech v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu (od 15. ledna 1943 byla nad tábory vyhlášena karanténa kvůli tyfové epidemii) budou jako první deportováni Romové žijící dosud na svobodě.
První transport čítající více než tisíc osob byl proto vypraven z Brna a byl sestaven z osob žijících dosud na svobodě. Až do ledna 1944 následovaly další transporty, kterými bylo deportováno nejméně 4870 osob.
"Deportace započaté právě 7. března 1943 vedly ke genocidě českých a moravských Romů, která téměř nikdy není připomínána," konstatuje důvodová zpráva. Za druhé světové války přitom bylo vyhlazeno přes 90 procent českých a moravských Romů. Ze sedmi tisíc jich přežilo válku zhruba 500.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.