Vláda a úřady by letos měly vůbec poprvé získat ucelenější údaje o životě Romů v Česku. Týkat by se měly vzdělávání, zaměstnávání, bydlení, přístupu ke zdravotní péči v ghettech či sociálních služeb. Díky datům bude možné hodnotit a také lépe zacílit opatření ke zlepšení situace romské menšiny. Vyplývá to z metodiky hodnocení na webu rady vlády pro záležitosti romské menšiny. Romové tvoří zhruba dvě procenta obyvatel ČR. Na sobotu 8. března připadá Mezinárodní den Romů.
Česko dlouhodobě údaje o situaci Romů nemá, žádné instituce a rejstříky etnickou příslušnost nezaznamenávají. Podle poslední výroční zprávy o stavu romské menšiny žilo v roce 2015 v ČR podle odborných odhadů asi 226 300 Romů, polovina z nich v sociálním vyloučení. V Ústeckém a Moravskoslezském kraji se na okraji společnosti ocitly dokonce dvě třetiny tamních romských obyvatel. Počet ghett se od roku 2005 do roku 2015 zdvojnásobil, z 300 se zvedl na 600.
Podle expertů není možné bez údajů vývoj situace Romů stejně jako vývoj v jiných oblastech hodnotit a opatření a finance účinně zacílit. Údaje se ale dlouhodobě nedaří získávat. Snažila se o to už před deseti lety někdejší ministryně pro lidská práva Džamila Stehlíková. Narazila na odpor některých romských aktivistů, podle nichž by "sčítání Romů" menšině jen ublížilo. Protesty směřovaly v minulosti třeba proti mapování ghett či zjišťování podílu romských dětí v takzvaných zvláštních školách.
Žádné hromadné sčítání ani teď v plánu není. Všechny údaje, které stát získá, budou kvalifikované odhady odborníků. Budou sloužit jako základ pro budoucí porovnávání. Znám by měl být třeba odhadovaný podíl romských předškoláků či studentů středních a vysokých škol. Odhadované budou i počty Romů, kteří projdou rekvalifikací či získají podporované místo. Sledovat se má také množství lidí, jimž se podaří dostat z nevyhovujících ubytoven do běžného bydlení. Chybět by neměla data o nabídce sociálních služeb, přístupu ke zdravotní péči či hledání pěstounů. Údaje poskytnou romští koordinátoři, vedení škol, úřady práce či sociální pracovníci. Řada dat by mohla být k dispozici už v květnu.
S hodnocením situace počítá strategie romské integrace, jejíž opatření mají podle rady vlády "zvrátit negativní trendy ve vývoji situace značné části Romů v ČR". Dokument Sobotkův kabinet schválil v roce 2015. Sledovat plnění jednotlivých kroků je nutné i pro čerpání peněz z evropských fondů. Z unie může Česko na boj s ghetty a integraci dostat miliardy korun. S vládní agenturou pro sociální začleňování má spolupracovat sedm desítek měst a obcí.
Oslavy dne Romů vyvrcholí v sobotu večer v pražském divadle La Fabrika programem Můžeme spolu. S romskými umělci na něm vystoupí třeba David Koller. Organizace na podporu Romů se odpoledne představí na veletrhu NGO Market. Akce se konají i v dalších městech.
Podle pořadatelů životy Romů a ostatních obyvatel "probíhají paralelně" a protnou se jen při nějakém problému. "To je potřeba zásadně změnit. Tuto společnost tvoříme my všichni, stejně tak jsme všichni za situaci odpovědní," míní romský aktivista a ředitel pořádající organizace Ara Art David Tišer.
