Dosavadní favorité přímé volby prezidenta by zřejmě ukončili období, kdy český prezident vystupoval jako jeden z nejviditelnějších euroskeptiků a provokoval svými kritickými názory na Evropskou unii. Z odpovědí prezidentských kandidátů v anketě ale vyplynulo, že ne všichni se chtějí vůči Klausově evropské politice vymezit.
"Nevymezuji se vůči Václavu Klausovi. Rád bych se zasadil o to, aby naše politika vůči EU byla aktivní s důrazem na analýzu a vlastní řešení vycházející z reálných možností ČR - pragmatická, nedogmatická, schopná pružně reagovat a v neposlední řadě důvěryhodná," odpověděl někdejší úřednický premiér Jan Fischer na dotaz, jak by se jeho postoj vůči EU změnil v porovnání s Klausem.
Expremiér Miloš Zeman se na rozdíl od Klause označil za "eurofederalistu". "Podporuji integrační proces EU, ale jsem odpůrce unitárního superstátu, protože se domnívám, že o některých záležitostech by měly rozhodovat pouze národní vlády a pouze národní parlamenty," uvedl Zeman.
O tom, že se postoj Česka k EU po Klausově odchodu určitě změní, je přesvědčen významný český diplomat, který si nepřál být jmenován. S nástupem nového prezidenta se podle něj také nejspíš ukáže, nakolik byl Klaus určujícím faktorem pro někdy rozporuplné české postoje v EU nebo nakolik je působily jiné síly. "Každopádně Klaus debatu o EU polarizoval natolik, že je nyní obtížné ji vést," soudí. Nový prezident musí počítat s tím, že Klaus bude evropské téma v Česku dále vyhrocovat. Označil ho za klíčovou otázku, ke které se chce vyjadřovat i po odchodu z Hradu.
Schwarzenberg: Na EU jsme odkázáni
Zásadní obrat proti Klausově euroskepticismu podle očekávání slibují předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg, kandidát ČSSD Jiří Dienstbier a europoslankyně podporovaná KDU-ČSL Zuzana Roithová. "Česká republika nemá jedinou hranici, která by nesousedila s EU, což vede k tomu, že naše hospodářství je odkázáno právě na ni," míní Schwarzenberg.
Podle Dienstbiera je Klaus negativním aktérem ve významných evropských otázkách, jako je ochrana životního prostředí či lidských práv. Současná krize eurozóny je podle něj vážnou věcí, nikdo ale prý nepředstavil alternativu k integraci států unie. "Ani Václav Klaus takovou alternativu nemá, on má jen negaci," uvedl Dienstbier.
Také podle Vladimíra Dlouhého by se měl nový prezident stavět k EU vstřícněji. I přes současné problémy eura je podle něj třeba ocenit přínosy integrace pro ČR. Připouští ale, že v některých věcech by se jeho postoj k EU od Klause nelišil.
Prezidentský kandidát ODS Sobotka se srovnání s Klausem podobně jako Fischer vyhýbá. "Nebudu se vymezovat ani vůči Václavu Klausovi, ani vůči Václavu Havlovi," uvedl s tím, že za něj mluví jeho vlastní politická historie.
Skeptická Bobošíková
Ke Klausově euroskepticismu se jednoznačně hlásí kandidátka Suverenity Jana Bobošíková a prezidentův tajemník a kandidát svobodných Ladislav Jakl. "Můj postoj by byl ještě možná tvrdší, než postoj Václava Klause," uvedla Bobošíková. Nepřipustila by prý přenos další státní suverenity do Bruselu, chtěla by Česká republika vyvázat z povinnosti přijmout euro a vést debatu o obnovení hranic. Česká republika vstupem do evropského schengenského prostoru zrušila kontroly na hranicích.
Podle Jakla byl Klaus v zahraniční politice omezen tím, že ho nominovala na prezidenta ODS a volili ho zákonodárci. Přímo volený prezident prý bude mít v evropské politice volnější ruce.
Herečka Táňa Fischerová si roli nového prezidenta v EU představuje jinak než Klaus. Měl by podle ní do EU přinášet nové impulsy a nápady. "Kdo chce něco bořit, musí také tvořit," míní.
