Schwarzenberg je ohledně srbsko-kosovského vyrovnání optimistou

Problém srbské komunity na severu Kosova by mohl být vyřešen podle příkladu rakouské menšiny v Jižním Tyrolsku nebo švédské komunity žijící na Alandských ostrovech na jihozápadě Finska. V rozhovoru, který v pátek zveřejnil srbský list Večerně Novosti, to řekl český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.

Jednání Srbska a Kosova o normalizaci vztahů pokračují podle ministra dobře. Postup je sice pomalý, ale obě strany usilují o pokrok, což vzbuzuje naděje. Plná normalizace vztahů je podle Schwarzenberga možná, ale proces to nebude rychlý. Na obou stranách přetrvávají traumata z minulosti, která nelze překonat během několika let.

V Ženevě v minulých dnech skončilo další kolo jednání mezi srbským premiérem Ivicou Dačičem a jeho kosovským protějškem Hashimem Thaçim, které zprostředkovala eurokomisařka Catherine Ashtonová. Jednání podle zákulisních informací spěje ke kompromisní dohodě, které by mohlo být dosaženo v dubnu.

Za klíčové datum označují diplomaté polovinu dubna, kdy má Ashtonová Evropské unii referovat o sbližování Srbska s Evropou. Do té doby by podle optimistů spor s Kosovem mohl být urovnán.

Na otázku, zda by Srbsko mohlo přijmout kosovské návrhy na status Srbů na severu země, odpověděl český ministr vyhýbavě. "Vždycky svým přátelům říkám, aby si připomněli situaci Němců po druhé světové válce. Ztratili Slezsko a Východní Pomořany a trvalo čtyřicet let, než se s tím smířili. Takže to chce čas," uvedl.

Srbská komunita na severu Kosova se vehementně domáhá svých práv. Bělehrad se snaží pro severokosovské Srby získat rozsáhlou autonomii, ale albánské vedení Kosova se staví rozhodně proti. Dosavadní návrhy na řešení situace na severu Kosova údajně nejsou pro Srbsko přijatelné.

Jižní Tyrolsko je součástí historického Tyrolska, které bylo po první světové válce mírovou smlouvou ze Saint-Germain ze září 1919 odtrženo od Rakouska a připojeno k Itálii. Dnes tvoří autonomní oblast Tridentsko-Horní Adiže. Místní německy mluvící obyvatelstvo dostalo od italských úřadů značnou jazykovou i politickou autonomii.

Alandské ostrovy ležící na jihozápadě Finska byly po staletí součástí Švédska, které o ně přišlo po prohrané válce na počátku 19. století. Spor mezi Švédskem a Finskem projednávala po první světové válce Společnost národů, která nakonec v roce 1921 schválila finský návrh rozsáhlé autonomie. Ostrovy mají parlament a švédština je tu jedinou úřední řečí.