Český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg v rozhovoru pro agenturu Reuters prohlásil, že si není jistý, že český parlament schválí rozmístění části amerického protiraketového štítu v Česku ještě v době, kdy bude v úřadu prezident George Bush, pokud tak vůbec učiní.
Kdyby smlouva o radaru v českém parlamentu neprošla, Schwarzenberg by nabídl svou rezignaci."Kdybych neuspěl, musel bych minimálně dát šanci ministerskému předsedovi, aby našel někoho lepšího," prohlásil Schwarzenberg ve středečním interview.
Bez radaru a bez Schwarzenberga
Washington chce v České republice umístit radar a v Polsku sila s deseti střelami v rámci protiraketového štítu před útokem z takových zemí, jako jsou Írán či Severní Korea. Americká vláda by chtěla projekt rozjet ještě dříve, než v lednu 2009 prezident Bush skončí v Bílém domě.
Schwarzenberg uvedl, že smlouva o radaru bude podepsána v červenci, ale že je nepravděpodobné, že by se jí český parlament zabýval dříve než v říjnu. Doufá, že bude ratifikována do konce letošního roku. "Nejsem si jist, zda uspějeme. Určitě většina obyvatelstva je proti tomu," řekl ovšem český ministr. Zároveň vyjádřil naději, že poslanci si uvědomí, že během pár let bude mít hodně zemí know-how potřebné k vývoji a výrobě raket. "Musíme se na to připravit."
Armádě došla trpělivost. Kóta 718 je prázdná
Poláky také čekají problémy
Schwarzenberg si také není jistý, zda se svou částí protiraketového štítu uspěje Polsko. Varšava se pokouší stanovit podmínky, než dá souhlas s umístěním amerických protiraketových sil na svém území. Chce hlavně, aby Spojené státy investovaly značnou částku do modernizace polské protivzdušné obrany. Američtí představitelé si však myslí, že Polsko si řeklo o příliš mnoho peněz, a varují, že by antirakety mohly být rozmístěny jinde. Kdyby Polsko z projektu vycouvalo, bylo by to podle Schwarzenberga politováníhodné, protože by "opravdu dal přednost tomu, aby v tomto projektu byli Poláci naši partneři". "Hodně doufám, že najdou se Spojenými státy společnou řeč," zdůraznil Schwarzenberg. Nicméně, čistě technicky, protirakety by mohly podle jeho názoru být rozmístěny poblíž v jedné z baltských zemí.
Schwarzenberg, který se v USA setkal také se zahraničněpolitickými poradci prezidentských kandidátů Baracka Obamy a Johna McCaina, věří, že Spojené státy budou s programem protiraketové obrany pokračovat, ať už bude příštím prezidentem zvolen kdokoli. McCain rozvoj protiraketové obrany silně podporuje, podle Obamy by takový štít měl být rozmístěn jen v případě, že by se ukázalo, že může fungovat.
Podle Schwarzenberga je pravděpodobné, že za vlády republikánů by kroky k realizaci protiraketové obrany byly rychlejší, zatímco za vlády demokratů by ten proces byl zřejmě pomalejší. "Ale protože je to v základním bezpečnostním zájmu Spojených států, myslím si, že celý projekt bude pokračovat," řekl ministr Schwarzenberg.
Foto: ČTK
