Miloslav Výborný se znovu ústavním soudcem nestane. Senát v tajné volbě nedal souhlas s jeho jmenováním, chyběl k tomu jediný hlas. Prezidentovi Miloši Zemanovi naopak Senát schválil kandidaturu předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského, soudkyně Nejvyššího správního soudu Kateřinu Šimáčkovou a soudce Nejvyššího soudu Ludvíka Davida.
Jak dopadla volba: nejvíce hlasů získal David, a to 67 ze 73 odevzdaných. Rychetský obdržel 62 hlasů a Šimáčková 59. Výbornému dalo hlas 36 senátorů. "I ti, co byli nezvoleni, prostě nedopadli tak špatně, poznamenal k výsledku místopředseda Senátu a ČSSD Zdeněk Škromach. Zeman, který přišel do Senátu svou nominaci zdůvodnit, na výsledek hlasování nevyčkal a ze sídla horní komory odjel ještě před volbou. |
Někdejší ministr obrany, předseda Legislativní rady vlády a šéf sněmovního ústavně právního výboru za KDU-ČSL Výborný byl ústavním soudce do začátku letošního června, podílel se mimo jiné na zamítnutí levicové ústavní stížnosti na církevní restituce, což mu někteří levicoví senátoři připomenuli. Výborný k tomu ještě před volbou uvedl, že není personálně korumpovatelný, že tedy nerozhodoval podle toho, aby byl znovu zvolen, a že občas rozhodoval i k nelibosti vlády a bývalého prezidenta.
Výborný připomenul, že Ústavní soud i jeho přičiněním odmítl senátorské návrhy týkající se amnestie, velezrady bývalého prezidenta Václava Klause nebo církevních restitucí, což mu i někteří levicoví senátoři vyčítali. Výborný podotkl, že ani v těchto sporech se nerozhodoval s ohledem na své znovuzvolení. "Kdybych byl personálně korumpovatelný, asi bych se mohl rozhodnutím vyhnout, nebo rozhodnout jinak," poznamenal.
Bývalý ústavní soudce rovněž sdělil, že za deset let připravil na 2600 rozhodnutí Ústavního soudu a na téměř dvojnásobku verdiktů se spolupodílel. "Mohu říci, že jsem se v některých rozhodnutích mýlil nebo chyboval, tvrdit opak by bylo směšné," poznamenal také.
Výborného odmítl podpořit senátní ústavně-právní výbor, což se stalo předmětem kritiky zemanovce Jaroslava Palase (dříve ČSSD). Podle něj se Výborný těšil už jako poslanec nesmírné vážnosti pro odborná stanoviska a morální a lidské postoje. Zvolení Výborného, stejně jako současného předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského, soudkyně Nejvyššího správního soudu Kateřinu Šimáčkovou a soudce Nejvyššího soudu Ludvíka Davida, doporučili zástupci klubů KDU-ČSL a nezávislých a ODS.
Například místopředseda senátorů ODS Miroslav Škaloud v souvislosti s postojem ústavně-právního výboru poznamenal, že by ústavní soudci neměli být "sbor přitakávačů politickému přesvědčení senátorů". Proti tomu se ohradil člen výboru Jiří Dienstbier (ČSSD). Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) pak označil prezidentské návrhy za kvalitní a neovlivněné stranickými postoji. Distancoval se od tvrzení předsedy senátorů ODS Jaroslava Kubery, podle něhož senátoři ČSSD by byli nejraději, kdyby Ústavní soud tvořili právníci ČSSD.
Zeman nominaci Výborného a Rychetského zdůvodnil mimo jiné tím, že "jejich setrvání ve funkci je jediným přijatelným způsobem, jak zajistit doktrinální a judiciální kontinuitu Ústavního soudu". Podle něj se totiž nyní tento soud neobmění personálně pouze částečně, "ale utváří se zcela nový soudcovský sbor".