Vědomé předkládání falešných nebo pozměněných důkazů bude stejně jako navádění ke křivé výpovědi či obvinění nově trestným činem maření spravedlnosti. Soudy za toto provinění budou moci uložit až deset let vězení. Změnu přinese novela trestního zákoníku, kterou ve čtvrtek Senát hladce schválil. Normu nyní dostane k podpisu prezident.
Maření spravedlnosti se podle sněmovních úprav, jak je prosadila Helena Válková (ANO), výslovně omezí na věcné a listinné důkazy, které by navíc musely mít podstatný význam pro rozhodnutí soudu. Pachatelé by také mohli využít účinné lítosti.
Návrh podle ministra spravedlnosti Jana Kněžínka (za ANO) míří například na padělané směnky nebo na smlouvy s účelově nesprávným datem. Tomu, kdo by předložil důkazní prostředek, o němž ví, že je padělaný nebo pozměněný, a to v úmyslu, aby byl použit jako pravý, by měly v základní sazbě hrozit až dva roky vězení.
Kritici tvrdí, že maření spravedlnosti nadměrně posiluje postavení státního zastupitelství a policie a je útokem na obhajobu.
Požadování úplatku by mohlo být trestným činem
Novela trestního zákoníku má také zrušit trestné činy podílnictví a začleňuje je pod legalizaci výnosů z trestné činnosti. Rozšířit se má postih takzvaných zahraničních teroristických bojovníků nebo kyberterorismu. Novela se týká rovněž postihu násilí na ženách.
Předloha upravuje například možnost nařídit předběžné uchování dat uložených v počítačovém systému nebo na nosiči informací pro účely trestního řízení. U trestného činu úplatkářství zavede návrh nově trestnost nepřímého slíbení nebo požadování úplatku. U korupce by norma rozšířila určitou formu účinné lítosti. Mohla by se vztahovat i na člověka, jenž už požadovaný úplatek poskytl a hned potom to oznámil policii, nejen na případy, kdy požadovaný úplatek pouze slíbí.
