Senátoři z ústavní komise mají výhrady k poslanecké ústavní novele, která má rozšířit právo vlády rozhodnout o vyslání vojáků do ciziny bez souhlasu Parlamentu. Námitky tlumočili zástupcům ministerstva obrany, které novelu připravilo. Senátorům vadilo to, že by vláda o vyslání neměla informovat parlamentní komory neprodleně, ale jen bez zbytečného odkladu. Například senátor Michael Canov (SLK) takovou změnu označil za nebezpečnou.
Vláda by podle předlohy, pod níž je podepsán i ministr obrany Martin Stropnický (ANO), mohla rozhodnout o vyslání vojáků například k záchraně českých občanů v zahraničí v případě jejich ohrožení. Zmírnění podmínek by usnadnilo třeba taky vyslání jednotek armády do misí v rámci takzvaných sil velmi rychlé reakce Severoatlantické aliance.
Nyní může vláda poslat české vojáky do zahraničí nejvýše na 60 dnů jen omezeně. Ústava hovoří o plnění závazků z mezinárodních smluv o společné obraně proti napadení, o účasti na mírových operacích podle rozhodnutí mezinárodní organizace za souhlasu přijímajícího státu a o účasti na záchranných pracích při živelních pohromách a průmyslových nebo ekologických haváriích. Předloha má tyto okruhy zrušit.
Bývalý ministr vnitra a šéf senátního výboru pro obranu František Bublan (za ČSSD) to podpořil; obecná formulace podle něj umožní pružněji reagovat na různé situace. Jiní senátoři měli ale obavy z toho, zda by to vláda nemohla zneužít.
Bývalý ministr pro legislativu Jiří Dienstbier (ČSSD) se pozastavil nad tím, že by vláda mohla nově obecně rozhodovat o průjezdech či přeletech cizích vojsk přes české území. Parlament by pak mohl jen zrušit souhlas vlády, nikoli zabránit pobytu cizích vojsk v ČR. "Nejenže vláda nevykonává žádnou reálnou kontrolu, ale tuplem ne ani Parlament," poznamenal Dienstbier.
Poslanci předložili ústavní novelu ohledně armádních misí už počátkem loňského listopadu. Sněmovna se ale k zahájení jejího projednávání zatím nedostala. Vláda se k novele postavila neutrálně.
