Majetek církvím
Senátoři smetli církevní restituce. Nečas bude potřebovat 101 hlasů

Senát podle očekávání hlasy levice odmítl vládní podobu zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi. Proti předloze se po celodenním projednávání postavilo 43 senátorů ze 77. Premiér Petr Nečas (ODS) věří, že koalice ve sněmovně senátní veto přehlasuje. Potřebovat bude nejméně 101 hlasů, při červencovém hlasování jich měla jen 93.

Kritici zejména z ČSSD návrhu vyčítali, že způsobí neústavní nerovnost mezi restituenty, neboť církvím umožní vrátit prakticky všechen majetek v držení státu. Náhrady za ostatní majetek jsou podle ČSSD nadhodnocené o 54 miliard korun.

Opozice zpochybňovala také rozsah vydávaného majetku, varovala před prolomením restituční hranice 25. února 1948. Vadilo jí také, že majetek má dostat i sedm církví, které před rokem 1990 v Česku neexistovaly. Oponenti argumentovali tím, že mnohé výtky svědčí o neznalosti předlohy.

Zákon počítá s tím, že církve by měly dostat asi polovinu svého historického majetku v hodnotě zhruba 75 miliard korun, který je v držení státu. Musely by prokázat, že na majetek mají nárok a že jim byl zabrán mezi 25. únorem 1948 a 1. lednem 1990. Za nemovitosti, které náleží obcím, krajům nebo soukromníkům, mají církve získat náhradu 59 miliard korun během 30 let, tedy dvě miliardy ročně. K této částce by se ovšem připočítávala inflace. Stát by naopak církvím přestal hradit platy duchovních ve výši zhruba půldruhé miliardy korun ročně.