Pětice senátorů z Ústeckého a Karlovarského kraje oslovila dopisem poslance z těchto regionů, aby podpořili senátní verzi novely insolvenčního zákona, která umožňuje takzvaný osobní bankrot i nejchudším lidem. Obrátili se na ně jako na zástupce krajů, jejichž obyvatelé řeší problémy spojené s exekucemi a předlužením nadprůměrně často. O novele vrácené poslancům Senátem v podobě, která má otevřít osobní bankrot širšímu okruhu dlužníků, v úterý bude Sněmovna znovu hlasovat.
Pod dopisem jsou podepsáni senátorka Alena Dernerová z Mostecka a senátoři za Chomutovsko, Karlovarsko a Sokolovsko Přemysl Rabas, Jan Horník a Miroslav Balatka. Svůj podpis připojil také senátor Marek Hilšer jako předkladatel pozměňujících návrhů, které mají umožnit vstoupit do takzvaného oddlužení většímu počtu dlužníků než doposud. Hilšer byl zvolen v Praze 2, pochází ale z Chomutova.
Senátní verze novely insolvenčního zákona bude mít dvojí pozitivní efekt, napsali senátoři. Podle nich více lidí dostane možnost na návrat do plnohodnotného života a také se zvýší šance věřitelů na vymožení pohledávek, protože nyní velká část dlužníků ukrývá svůj majetek před exekutory a před legálním zaměstnáním preferuje neoficiální zdroje obživy. "Umožněním splácení dluhů většímu počtu dlužníků pomůžete řešit obrovský problém paralyzující rozvoj regionu, který politicky reprezentujete," píše se v dopise.
Podle mapy exekucí v roce 2017 nějakou exekuci mělo 9,7 procenta obyvatel Česka, tedy 863 tisíc lidí. V Ústeckém kraji byla v exekuci téměř pětina obyvatel, v Karlovarském přes 17 procent. V bývalých okresech Chomutov, Sokolov, Most a Ústí nad Labem to byla víc než pětina.
Insolvenční novela má umožnit předluženým lidem vrátit se zpět do běžného ekonomického života. Senát ve své verzi vedle možnosti vyhlášení osobního bankrotu i pro nejchudší navrhl rovněž zrušit podmínku, podle níž by splátka věřitelům musela být ve výši nákladů na odměnu insolvenčního správce. Senátoři z novely rovněž doporučili vypustit ustanovení o soudním přezkumu, pokud by dlužník během pěti let nezaplatil alespoň 30 procent dlužné částky.
Zmírnění podmínek požadují organizace pracující s lidmi v předlužení. Česká asociace věřitelů naopak senátní úpravy odmítá. Z dosavadních informací vyplývá, že Sněmovna by mohla potvrdit své přísnější znění předlohy.
