Další škrty v rozpočtu Ústavního soudu by ovlivnily rychlost rozhodování a snížily standard ochrany lidských práv. Vyplynulo to z jednání předsedy soudu Pavla Rychetského s premiérem Petrem Nečasem při jeho první návštěvě soudu ve funkci předsedy vlády. Nečas uznal, že soud je vytížen na hranici možností.
Exekutiva řeší jak soudu ulehčit. Podle ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila (ODS) by například soud podle některých úvah nemusel odůvodňovat usnesení, jimiž odmítá stížnosti bez věcného projednání.
"Ústavní soud je ročně zavalen 3500 žádostmi o rozhodování, to když spočítáte na den a na ústavního soudce, to je kvantum věcí. (...) Tady je vidět, že nalezení nějakého mechanismu, kde bude možné se rychle domoci spravedlnosti, je skutečně věcí, nad kterou se musíme vážně zamýšlet a diskutovat ji na odborné, nikoliv politické úrovni," uvedl Nečas.
Ústavní soud musel v poslední době podobně jako další státní instituce hledat úspory také ve svém rozpočtu. Podle Rychetského dosavadní škrty neovlivní rychlost rozhodování. Možnost dalších úspor však již Rychetský nevidí. "Otevřeně říkám, že je to už naposled, že už to je ‚na kost‘, že další ořezávání našeho rozpočtu by mohlo mít vliv a mělo vliv na dosaženou úroveň standardu lidských práv, který my poskytujeme," řekl Rychetský.
Jednou z možností je podle Pospíšila to, aby ústavní soudci neodůvodňovali rozhodnutí, jimiž odmítají stížnosti bez projednání - například pro zjevnou neopodstatněnost, nepříslušnost nebo kvůli formálním vadám. Pospíšil uvedl, že jde zatím o akademickou debatu, která je na úplném počátku. "Nebráníme se diskuzi o tom, kde bychom mohli na základě změny zákona o ÚS pomoci ÚS, aby měl času pro rozhodování o meritorních věcech, kde jeho rozhodnutí ovlivní práva a povinnosti účastníků," řekl Pospíšil.
